„Chodí nám sem odpoledne milenecké párečky, takové ty `na divoko`. Má to tu pro ně jednu výhodu: doma pak nejsou cítit hospodou,“ říká s úsměvem majitel královéhradecké hospůdky U Andyho Pavel Doležal. Jeho bar není žádný snobský podnik, klasická levná pivnice. Kouřit se tady smí pouze na letní předzahrádce.

Hospůdka U Andyho s klasickým pivním sortimentem, utopenci či nakládaným hermelínem přímo vyvrací obvyklé domněnky, že jako nekuřácké mohou přežít jen „lepší“ restaurace s vyhlášenou kuchyní či drahé bary.

Nekuřácké podniky totiž většinu kuřáků neodlákají, ti si od piva prostě odskočí k popelníkům před dveřmi. A nová klientela, která je na zápach z cigaret alergická, naopak přibude.

"Jako nekuřáckou jsme náš podnik už před 15 lety zakládali. Tenkrát ale ani ne tak kvůli zákazníkům, nýbrž kvůli nám samotným. Nepatrné procento štamgastů pak odešlo, když v sousedství otevřela konkurence, ale naopak přišli noví zákazníci,“ pochvaluje si Doležal.

Černé statistiky (www.dokurte.cz)

Úplný zákaz kouření platí v České republice na 16 procentech pracovišť. Na 23 procentech pracovišť se musejí kuřáci vydat na místa k tomu vyhrazená uvnitř budovy.
Na téměř pětině pracovišť musejí zaměstnanci s cigaretou na vyhrazená místa mimo budovu.
Průměrný kuřák vykouří asi sedm cigaret denně, což znamená šest až deset minut na jednu, tedy až hodinu času plus dobu na cestu do kuřárny.
Nemocnost mezi kuřáky je vyšší.
V České republice v roce 2004 podle průzkumu Státního zdravotního ústavu denně kouřila čtvrtina lidí ve věku nad 15 let a tři procenta Čechů si zapálila cigaretu občas.
Ve věkové kategorii od 15 do 24 kouřilo pravidelně 36 procent dotázaných. Nejméně kuřáků bylo mezi věřícími.
Mezi kuřáky bylo 60 procent silných kuřáků, tedy těch kteří si zapálí nejdéle do hodiny po probuzení. Zhruba 30 procent kuřáků neuvažuje o tom, že by se nikotinu vzdali. Podíl skalních příznivců cigaret však klesá. V roce 2001 jich bylo o 13 procent více než v roce 2004.