Běžná činnost v podobě uvaření ranní voňavé kávy se v posledních měsících stala pro pětasedmdesátiletou paní Věru (redakce na její přání neuveřejňuje celé její jméno ) takřka utrpením.

„Mám špatné levé koleno a je to čím dál tím horší. A jak se snažím nohu tolik nezatěžovat, už mi začíná odcházet i druhé koleno,“ nechala se slyšet žena, která měla jít na operaci kolenního kloubu do hradecké fakultní nemocnice v loňském únoru. Pak však zasáhl covid a od té doby žena marně svůj problém urguje.

„Naposledy mi řekli, že podle pořadníku bych se mohla pod kudlu dostat někdy na sklonku příštího roku,“ dodává paní Věra, která své štěstí zkusila i mimo region: „Rodina mě nedávno vzala do soukromého střediska v Mladé Boleslavi, ale ani tam pro mě neměli dobrou zprávu, prý nejdříve v roce 2023.“

O tom, že krize v nemocnicích ustupuje celorepublikově, píšeme zde:

Na lůžkách ARO Uherskohradišťské nemocnice pečují o covid pozitivní pacienty v závažných stavech, kteří vyžadují podporu dýchání a dalších životních funkcí.
Krize v nemocnicích ustupuje: Pacientů s covidem ubývá. Lékaři začínají operovat

Podle tiskového mluvčího Fakultní nemocnice Hradec Králové Jakuba Sochora čekají nyní na neakutní zákroky tisíce pacientů. „Fakultní nemocnice Hradec Králové stejně jako ostatní zdravotnická zařízení v České republice musela odložit v souvislosti s epidemií COVID-19 neakutní operace pacientů, celkem se jednalo o tisíce výkonů. Část výkonů se podařilo během letních měsíců dohnat, ale stále je celá řada pacientů různých oborů, kteří na výkony čekají,“ uvedl Jakub Sochor.

Dodal, že prvních zákroků se lidé dočkali na sklonku minulého týdne, kdy nemocnice opět otevřela operační sál na jednom z oddělení Ortopedické kliniky, která v minulých měsících, společně s dalšími pracovišti nemocnice, sloužila pro pacienty s covid-19.

„To je sice hezké, ale vůbec nevím, zda se já operace vůbec dočkám. Bojím se toho, že , jak mi postupuje věk, mě už nebudou moci uspat a až do konce života budu muset brát tlumící prášky proti bolesti,“ řekla paní Věra, která už nyní bere kvůli špatnému kolenu několik analgetik: „Sice na prášky moc nejsem, ale někdy je bolest opravdu tak velká, že si prostě ten prášek vzít musím.“

Podobná situace je i v nemocnicích Pardubického kraje. Ty už před 13 dny odvolaly krizový stav hromadného postižení osob, který v nich platil bezmála měsíc. Během něho nebyly schopné zaručit standardní péči o své pacienty. Byly naprosto přetížené covidovými pacienty, jedna (a zároveň jediná z Česka) pacientka dokonce byla transportována do Polska, které Česku nabídlo pomoc. 

Situace na standardních odděleních se začíná postupně stabilizovat, i když v intenzivní péči zůstává i nadále vážná. „Až do 16. března se počty pacientů hospitalizovaných v Nemocnicích Pardubického kraje pohybovaly významně nad hranicí 500. Od druhé polovině března nemocnice zaznamenávají postupný pokles počtu pacientů hospitalizovaných na standardních odděleních," uvedla mluvčí Nemocnic Pardubického kraje Kateřina Semrádová. 

Počet zjištěných nových případ koronaviru v tzv. malých okresech 9. dubna
VIZUALIZACE: V hradeckém kraji klesá epidemie mnohem rychleji než v Pardubickém

Počty hospitalizovaných, stejně jako počty nakažených, však v Pardubickém kraji klesají mnohem pomaleji než v hradeckém kraji. A vyhráno ještě zdaleka není. Třeba Lanškrounsko, ale také Hlinecko nebo Svitavsko jsou na tom s čísly nakažených stále špatně.  Otázkou navíc je, co s epidemií udělá nynější rozvolnění a klesajicí ochota veřejnosti dodržovat karanténní opatření.

„Počet pacientů, kteří čekají na operaci či počet odložených plánovaných operací  je v řádu stovek. Jedná se o takové množství odkladů, které není možné v krátkém časovém období dohnat. Elektivní péči v našich nemocnicích můžeme obnovit až se zrušením v současné době stále platného nařízení vlády a také se zlepšením situace v našich nemocnicích, kdy budeme moci zakonzervovat většinu covidových oddělení,“ uvedla Lucie Chytilová, mluvčí krajských nemocnic Královéhradeckého kraje. V nich je přitom pokles počtu hospitalizovaných pacientů mnohem výraznější než v nemocnicích Pardubického kraje.

Odložené operace nezpůsobují jen bolestivé stavy, ale mnohdy celkové zhoršení stavu pacienta. „Lékaři samozřejmě tyto situace řeší individuálně u každého pacienta. Pacienti, jejich stav je akutní, jsou operováni,“ dodala mluvčí.

Ojednávání pacientů během obnovování neakutních operací bude řídit klinickým stavem pacientů a potřebností výkonů.