„Dřív jsem působil v armádě, ale nastala taková složitá životní situace, že jsem ji opustil. A hledal jsem zaměstnání, kde si dám zase osobní život do kupy a trošku si vyčistím hlavu,“ nastínil pohnutky, které jej zavedli až ke kremačním pecím Filip Kmoch. Ten si dodnes vybavuje i svůj první den v nezvyklé profesi. „To se nedá zapomenout. Byla to má první zkušenost s mrtvými těly. Ale čekal jsem to horší, hlavně zápach a nepořádek. Ale nic takového se nekonalo. Všude bylo čisto a nebyl žádný problém a zvykl jsem si. Jen na ten pocit, že se každý den setkám se smrtí, se prostě zvyknout nedá,“ dodal muž, kterému v současné době projde pod rukama až 40 nebožtíků denně. „Je to teď opravdu nápor. A oproti jiným časům máme dvojnásobek práce. Ale beru to svým způsobem i jako poslání,“ popisuje poslední dny a týdny muž, jehož profese je pro mnohé kamarády a známe doteď záhadou: „Někteří to opravdu nechápou a jsou stále překvapeni. Ale například moje partnerka, se kterou jsem se potkal již v době, kdy jsem v krematoriu pracoval, to bere naprosto v klidu.“

Montáž a instalace nového odbavovacího systému ve vozech městské hromadné dopravy v Pardubicích.
FOTO: Do pardubické MHD se montují nové terminály

O „spalovačích mrtvol“ se traduje mnoho pověr a „zaručených“ zpráv. Například ta, že na směnu fasují lahev rumu. „To je jeden z největších omylů a mýtů. Tak dobře se opravdu nemáme. Pravda ani není to, že si zde z nebožtíků bereme zlaté zuby a pak si z nich tavíme zlaté cihličky,“ vyvrací zajeté fámy Filip Kmoch. Omylem je podle něj i to, že jak funebráci, tak i topiči v krematoriu jsou lidé, kterým je humor a smích cizí: „I když je to smutná práce, tak si tu srandy užijeme dost. A i když mi „klienti“ vtipy opravdu nevypráví, tak naše práce by se bez legrace opravdu neobešla. I když náš humor je trošku drsnější. Jinak to opravdu nejde,“ říká muž a ještě se vrací k častým dotazům na svoji profesi. A to jak z řad kamarádů, tak i veřejnosti, se kterou se takřka pravidelně setkává na dnech otevřených dveří. „Všechny hlavně zajímá, zda se nebožtík při kremaci nějak hýbe. Občas se stane, že se tělo nebo jeho část pohne, k čemuž dochází vlivem působení tepla na tkáň,“ nechal se slyšet novodobý „spalovač mrtvol“ Filip Kmoch s tím, že spalují při teplotách mezi 1000 a 1100 stupňů Celsia. Samotný žeh trvá průměrně 70 minut. A co on a jeho poslední cesta. „Kremaci bych asi nechtěl. Mým snem je umřít jako voják na bitevním poli.“