Každoročně se u pomníku ve Stéblové scházejí lidé, aby zavzpomínali na své blízké, i pamětníci tragické události. Letošní vzpomínkový akt musel být ale kvůli pandemii zrušen. „Bohužel, vzhledem k opatřením, nemůžeme nic oficiálního uspořádat,“ oznámil starosta Stéblové Vladimír Exner. Na místo ale dnes vyrazí a společně se starostkou Čeperky Kristinou Vosáhlovou položí k pomníku věnce. Právě z Čeperky totiž pocházelo hned 13 obětí, jednou z nich byl třeba i dědeček starostky.

A co se tehdy stalo? Nehodu zapříčilo mnoho faktorů, zpoždění, hustá mlha a zejména pak lidská chyba. „V podvečer toho dne rozprostřela krajem svá křídla nepřítelkyně veškeré dopravy – hustá mlha,“ píše se v obecní kronice Stéblové.

Krátce před tři čtvrtě na šest večer přijel do Stéblové osobní vlak číslo 608 tažený parní lokomotivou z Liberce. Ve stanici měl chvíli čekat a křižovat se s motorovým vlakem 653 jedoucím od Pardubic. Oba vlaky byly mírně zpožděné. „Tma – mlha – viditelnost sotva 50 metrů. Výpravčí Bažant odchází do kanceláře, aby zde stavědlem postavil správně výhybku pro motorový vlak od Pardubic a vjezdovým návěstím mu povolil vjezd do stanice. Při provádění této manipulace postřehne okem, že vlak 608 od Hradce Králové se dává do pohybu, aniž by mu byl povolen odjezd,“ vypráví kronika.

Výpravčí proto vbíhá na nástupiště a píšťalkou se snaží vlak zastavit, avšak marně. V té chvíli už ví, že dojde ke srážce. Vlaky do sebe v 60kilometrové rychlosti vráží v 17 hodin a 44 minut. „Smutný a žalostný byl pohled na místě srážky. Rozbité zdemolované osobní vozy motorového vlaku, bolestný nářek raněných, hořící přední motorový vůz a při tom naprostý nedostatek světla pro záchranné práce,“ zachytili chvíli po nehodě kronikáři. Následky srážky navíc umocnil požár, který vypukl poté, co žhavé uhlí vysypané z topeniště parního stroje zapálilo naftu unikající z motoráku.

Soud později rozhodl, že viníky nehody jsou členové posádky vlaku 608, kteří byli odsouzeni k několika letům vězení. „V nemístné snaze dohnat zpoždění nevyčkali tito zaměstnanci příkazu výpravčího a zavinili tak katastrofu, která zdaleka nemůže být odčiněna trestem, kterým byli potrestáni,“ vysvětluje kronika.

Záhadou zůstává zelené světlo, kvůli němuž se dal vlak do pohybu a které zahlédli i někteří cestující. Výpravčí nic takového ale udělat nemohl, jelikož nebyl na nástupišti.