Za arénou už stojí davy lidí. Může jich být tak 500. Někteří si nasazují brusle, jiní chrániče. Sama se začnu soukat do svých „kolečkáčů“, na kterých jsem poslední tři roky nestála. Představa, že mám ujet 10,5 kilometru mě v tu chvíli poněkud děsí.

„Chcete svítící náramek?“ ptá se mě jeden z organizátorů v zeleném reflexním triku. Ta mají všichni pořadatelé, aby bylo snadné je rozeznat od ostatních a aby účastníci věděli, na koho se obrátit v případě nesnáze. O fosforeskující náramky mají zájem i další účastníci, kteří se k němu hrnou, proto raději uhýbám z cesty.

Koná se již třetí letošní vyjížďka po Pardubicích, neobvykle se ale vyjíždí až o půl deváté večer. Jedná se totiž o speciální noční jízdu v den, kdy oblohou létají perseidy. Tato vyjížďka je zároveň součástí doprovodného programu sportovního parku, který byl zahájen v sobotu v parku Na Špici a trvá až do neděle 19. srpna. Než se naději, vyjíždíme směr Polabiny.

Na začátku trasy jsou lidé namačkaní na sobě. Pořadatelé jedou podél davu na kolech či rovněž na bruslích a snaží se vyjížďku korigovat. S tím jim pomáhají i strážníci. Někteří účastníci zvolili namísto bruslí koloběžky. „Ahoj!“ Křičí na mě moje kamarádka Verča zpovzdálí. Snaží se ke mně dostat.

„Nemám brzdy,“ volá, když se ke mně řítí a snaží se o mě zastavit. Při té příležitosti dostávám rukou do obličeje, ale obě žijeme a jede se dál. Očividně nejsem jediná, která tu potkává své známé, spousta lidí se tu překvapeně zdraví a během jízdy spolu dvojice i skupinky tlachají.

Vpředu výpravy jede auto s hudbou. Já se zdržuji spíše vzadu, proto taneční hudbu moc neslyším. Poskakující skupince dětí vedle mne sluch ale očividně stačí.

Už jsme projeli přes kruhový objezd v Polabinách a kolem nádraží. Okolo Atria se vracíme zpět na místo startu, čeká nás ale ještě jeden okruh. Odpojují se lidé s kočárky nebo s dětmi, většina účastníků ale pokračuje v jízdě. Při druhém okruhu je již daleko větší tma a problém vidět si pod nohy. Ti chytřejší situaci odhadli a vzali si s sebou blikačky.

„Počkej, počkej, něco se mi zaseklo do kolečka,“ říká asi patnáctiletý chlapec svým přátelům a sedá si na obrubník. Možná ho také jen bolí nohy jako mě.

Jízda trvá přesně hodinu, po dojezdu zpět na parkoviště se všichni loučí se svými přáteli a vzájemně si děkují za akci, již si právě užili. Do deseti minut tu není ani noha. Zůstává pouze hlouček organizátorů, se kterými se dávám do řeči. „Večerní vyjížďka se koná třetím rokem, začalo to v olympijském parku,“ říká hlavní organizátor Ondřej Kopecký. Letos probíhá 16. ročník akce. „Poslední letošní vyjížďka je naplánovaná na 9. září, pojede se v národních barvách,“ dodává. Na akci se letos podílelo 13 pořadatelů, k tomu jim pomáhali strážníci. Akce se koná pod záštitou pardubického magistrátu, konkrétně ji v roce 2003 vymyslel současný tajemník magistrátu Michal Zitko.

(tča)

Sportovní park Pardubice 2018.
Sportovní park Pardubice. Od prvního dne je plno