Vilu si jako své rodinné sídlo nechal postavit Jiří Larisch-Mönich od významného architekta Františka Schmoranze staršího. Byla postavena na zalesněném prostranství za Pardubicemi a obklopena parkem. Součástí areálu byly také konírny a "zámeček" sloužil k rekreačním a loveckým účelům.

Temnou úlohu hrál areál za druhé světové války, kdy zde sídlil prapor záložního policejního pluku Böhmen (Schutzpolizei). Na místě dnešního památníku bylo u tří dřevěných sloupů během devatenácti dnů popraveno 194 českých občanů převážně z Pardubic a okolí. Jeden den (24. června 1942) byl vyhrazen na popravu obyvatel obce Ležáky. Obyvatelé této vesnice včetně dětí byli před popravou vězněni a vyslýcháni v rozsáhlém sklepení Zámečku, které bude po rekonstrukci pietním místem.