Kdo chce v Pardubicích na vlastní oči spatřit, jak může vypadat stará ekologická zátěž, není nic jednoduššího. Stačí se vypravit k marketu Lidl mezi železničním nádražím a silničním nadjezdem u Parama. Hned vedle parkoviště obchodu je dřevěný plot, za nímž se nachází na povrch vyhřezlá velká skvrna ropných látek. Pochází z nedalekého Parama a dokumentuje, jak se v minulosti nakládalo s odpady z této rafinérie. Její likvidaci by však měl zajistit stát.

Když docházelo před necelými dvaceti lety k privatizaci podniků, stát převzal odpovědnost za staré ekologické škody a zavázal se zajistit jejich likvidaci včetně financování. V rámci celé republiky se tehdy mluvilo o částce 160 miliard korun. Dodnes však byly odstraněny ekologické škody zhruba ze čtvrtiny. V případě Parama, kde byla garanční částka na sanaci starých ekologických zátěží stanovena na 1,2 miliardy korun, je situace ještě horší. Ze šesti lokalit se začalo v terénu pracovat pouze na odstranění deponie ropných odpadů u obce Časy. Práce zde začaly již před dvanácti lety, ale byly již dvakrát přerušeny. Letos by však mohly být znovu sanační práce obnoveny. Pro ilustraci – počítá se s odstraněním zhruba 19 tisíc tun spalitelných odpadů, inovovaný projekt musí vyřešit přes 12 tisíc tun skrývkového materiálu a téměř 66 tisíc tun nepřepracovatelného odpadu včetně technické a biologické rekultivace území. Časy jsou názornou ukázkou, jak končily odpady z Parama od 50. let minulého století do roku 1985, kdy se v Paramu skončilo se starými technologiemi výroby. Obdobných vytěžených cihelen, do nichž byl navážen nebezpečný odpad, je více. Vedle Časů jde o Hlavečník, Blato a Zdechovice. V deponii Nová Ves rafinerie využila lom po těžbě žuly.

Zavezené krátery

V samotném Paramu se nachází šest ložisek, které jsou potenciálním ohrožením životního prostředí.Mnoho ropných látek uniklo do země po několika náletech na chemický podnik v časech 2. světové války. Nejen bývalé cihelny, ale také nerovnosti v rafinérii a jejím okolí – například bombové krátery - byly po válce zaváženy odpady z výroby. A to v souladu s tehdy platnou legislativou a potřebnými povoleními.

Likvidaci starých ekologických zátěží státem by Paramo rádo urychlilo. Má k tomu i své prozaické důvody. „Není možné stavět a rozvíjet podnik,“ říká výkonný ředitel Parama Jindřich Bartoníček. V obdobné situaci je nyní i město samotné a Pardubický kraj. Výše zmíněná deponie kyselinových pryskyřic u Lidlu totiž leží v místech, kde se má v dohledné době rozšiřovat silnice z Hradce Králové na Chrudim ze dvou jízdních pruhů na čtyři. A pokud nebude tato lokalita vyčištěna, stavba, na níž je již přislíbeno tři čtvrtě miliardy korun, nezíská stavební povolení.