Kromě voleb do Poslanecké sněmovny se v pátek 8. října a v sobotu 9. října uskuteční i pardubické referendum. Lidé v něm budou odpovídat na otázku: „Souhlasíte s tím, aby při opravě Zelené brány byly obnoveny vnější omítky?“

Jak budete hlasovat vy a co si myslí další Pardubáci? Zúčastněte se ankety na našich facebookových stránkách - ZDE

Kamenné zdivo, permanentně vystavené povětrnostním vlivům, je ve špatném technickém stavu. Hrozí uvolnění zvětralých úlomků. Při vichřici v roce 2017 věž přišla o ciferníky hodin nebo o téměř všechny architektonické dekorativní prvky ze střechy.

Psali jsme již:

Nyní je potřeba další statické zajištění památky i ochrana pláště. Zásadní otázkou je, zda se má město při opravě vrátit k původní omítnuté věži, jakou byla od výstavby počátkem 16. století do roku 1912. Pokud voliči omítnutí věže zamítnou, může město zvolit cestu konzervace současného zdiva, tedy ponechat Zelenou bránu vizuálně takovou, jakou ji znají i ti nejstarší pamětníci.

Výsledky referenda budou platné, pokud se hlasování zúčastní minimálně 35 procent všech oprávněných voličů, v Pardubicích tedy více než 24 tisíc lidí. Rozhodnutí přijaté v referendu je závazné, pokud se pro něj vysloví většina hlasujících a nejméně 25 procent všech oprávněných voličů. Ať už tedy voliči vyjádří s omítnutím Zelené brány souhlas, či nesouhlas, je pro závaznost jejich názoru potřeba více než 17 tisíc shodných hlasovacích lístků.

„Obě varianty jsou z hlediska památkové ochrany i z hlediska technologického realizovatelné,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát. Obě mají své klady i zápory. Varianta s omítkou zdivo stavby lépe ochrání, avšak zůstává otázkou, jaká bude trvanlivost omítek. Ty by totiž vlivem počasí mohly začít degradovat a například měnit svou barvu a flekatět. To se nestane u kamenné varianty, avšak tam je zase hrozba degradace nekrytého zdiva.

Zastánci zachování zdiva se nechtějí rozloučit s představou Zelené brány, jak ji znají od dětství, druhý tábor argumentuje nutností lépe chránit stavbu a zachovat ji tak pro další generace.

„Domníváme se, že téměř určitě byla věž omítnuta od začátku. Omítnutí by znamenalo návrat k historicky pravdivější podobě věže, která zanikla teprve před 108 lety,“ informoval Petr Rohlíček ze společnosti pro rekonstrukci památek.Pardubáci stojí před rozhodnutím, jak bude v budoucnu vypadat věž Zelené brány. Chátrající plášť věže, která je významnou památkou, je třeba opravit. Zda 59metrová dominanta dostane omítku, rozhodnou obyvatelé Pardubic už tento víkend. FOTO: Město PardubiPardubáci stojí před rozhodnutím, jak bude v budoucnu vypadat věž Zelené brány. Chátrající plášť věže, která je významnou památkou, je třeba opravit. Zda 59metrová dominanta dostane omítku, rozhodnou obyvatelé Pardubic už tento víkend. FOTO: Město PardubiZdroj: Město Pardubice

Jako nevýhodu neomítnutí například uvádí špatně dostupné zdroje kamene. „Při opravě nemusíme řešit problémy se zdrojem kamene, který je dnes velmi těžko dostupný,“ dodal Rohlíček.

Vše o Zelené bráně najdete zde

Názor odborníků ale není úplně jednotný. „Posuzovali jsme stav kamene. A z našeho pohledu nejsou na straně kamene zásadní důvody, aby jedinou možností bylo omítnutí věže. Neděláme estetické soudy, to si každý musí posoudit sám,“ sdělil vedoucí ateliéru restaurování Univerzity Pardubice Jakub Ďoubal.

Zelená brána je v Pardubicích jedinou dochovanou branou gotického městského opevnění. Zatímco předbraní je od samého počátku omítnuto, věž Zelené brány omítku již více než sto let nemá. Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a opatřena typickým zastřešením (cca rok 1542). Nástavba byla provedena z horniny povahy znělce a věž byla shodně s předbraním omítnuta. Až v roce 1912 byla zbavena omítky a byl vybudován ochoz. Po více než sto letech je ale tato úprava laickou veřejností vnímána jako plně historická.

K budoucnosti nejznámější dominanty Pardubic se vyjadřují i lidé na sociálních sítích. „Jestli ji omítnout, nebo ne, mají rozhodnout architekti a památkáři neboli lidé, kteří tomu opravdu rozumí, a ne banda občanů rádoby chytráků, kteří o stavu brány vědí prd a jen jsou zvyklí na současný stav,“ konstatoval jeden z komentujících. Většina uživatelů se však vyjádřila pro stávající podobu. „Rozhodně kamennou. Tak, jak je, je úžasná,“ zaznělo v komentářích na sociálních sítích.

Výsledky referenda budou platné, pokud se hlasování zúčastní minimálně 35 procent všech oprávněných voličů, v Pardubicích tedy více než 24 tisíc lidí. Rozhodnutí přijaté v referendu je závazné, pokud se pro něj vysloví většina hlasujících a nejméně 25 procent všech oprávněných voličů. Ať už tedy voliči vyjádří s omítnutím Zelené brány souhlas, či nesouhlas, je pro závaznost jejich názoru potřeba více než 17 tisíc shodných hlasovacích lístků.

Hlasovat se bude ve stejných volebních místnostech, v jakých budou probíhat volby nových poslanců. Hlasovací lístek týkající se Zelené brány voliči dostanou ve volební místnosti. Vhazovat je budou do stejné hlasovací urny jako volební lístky, ale v samostatné obálce. Pro Pardubáky, kteří budou v době voleb v karanténě či v izolaci s covidem, bude ve středu 6. října připravena drive-in volební místnost na parkovišti u Enteria areny.