Prohlídka návštěvníkům nabídne podrobný pohled na předpokládané rozmístění klášterních budov v areálu opatovického klášteřiště, výsledky archeologických výzkumů a georadarových průzkumů.

close Prohlídka návštěvníkům nabídne podrobný pohled na předpokládané rozmístění klášterních budov v areálu opatovického klášteřiště. info Zdroj: VČM zoom_in Prohlídka návštěvníkům nabídne podrobný pohled na předpokládané rozmístění klášterních budov v areálu opatovického klášteřiště.

Přiblíží také, co by se mohlo na klášteřišti ještě skrývat,“ zve vedoucí archeologického oddělení muzea Tomáš Zavoral.

Účastníky budou provázet tři experti: Vlastislav Kracík, zakladatel Klubu přátel historie Opatovic nad Labem a Pohřebačky a autor několika publikací o klášteřišti. Dále Miroslava Cejpová z archeologického oddělení Východočeského muzea v Pardubicích, která se bude věnovat archeologickým výzkumům klášteřiště, a Vladislav Borecký z Univerzity Pardubice, Dopravní fakulty JanaPernera, který představí výsledky georadarového průzkumu a samotný georadar.

Místem srazu bude začátek ulice Klášterní v Opatovicích nad Labem. Prohlídky potrvají přibližně hodinu a půl. Bohužel nebudou bezbariérově přístupné.

Rezervace míst je možná online na webové adrese https://www.archeologickeleto.cz/akce/klasteriste/

O klášteřišti

Klášter v Opatovicích nad Labem, který byl zničen husitskými vojsky v roce 1421, se stal pramenem mnoha legend o pokladech. Jeho ruiny postupně mizely, sloužily jako zdroj stavebního materiálu a již při návštěvě Bohuslava Balbína v roce 1656 zde stál místo kláštera mlýn. Vzrůstající zájem o historii vedl v 18. století k prvním pokusům o nalezení pozůstatků klášterních budov a v 19. století zde proběhly první výkopy.

„Ve 20. století se na klášteřišti uskutečnilo několik archeologických výzkumů, přičemž poslední proběhly v letech 2009 a 2010 v souvislosti s výstavbou obchvatu obce. Významným mezníkem byla vědecká konference v roce 2021, konaná při příležitosti 600. výročí zničení kláštera. Tato konference podnítila další průzkumy, při nichž byly využity moderní technologie jako georadar, schopný odhalit pozůstatky staveb skryté pod povrchem,“doplňuje archeoložka Miroslava Cejpová.