Poté, co před nedávnem elektrárenský gigant oznámil oprášení vize výstavby spalovny komunálního odpadu, vzniká na jeho pozemku stavba papírny, která bude primárně zaměřena na přeměnu nepotřebného papíru z modrých popelnic na materiál denní potřeby. Ročně má papírna zpracovat až 10 tisíc tun sběrového papíru.

„Protože poptávka po papírové toaletní hygieně roste po celém světě a Česká republika není výjimkou, rozhodli jsme se omezit závislost na dovozu a postavit si vlastní papírnu,“ uvedl k záměru zakladatel a člen představenstva společnosti RollPap Miroslav Šnaur s tím, že papírna bude využívat pouze lokálně dostupné zdroje - především sběrový papír. Elektřinu a vodu pak zajistí opatovická elektrárna. „Projekt společnosti RollPap přesně zapadá do filosofie rozvoje areálu a přilehlé průmyslové zóny. Spolu s připravovanou výstavbou spalovny tu vznikne ideální místo pro regionální recyklaci,“ uvedl mluvčí EOP Martin Sýkora.

Papírna v Opatovicích bude první výrobou svého typu postavenou v České republice po roce 1989. Závod bude stát na vlastních pozemcích, které těsně přiléhají k Elektrárnám Opatovice. Ty budou papírně dodávat elektřinu páru a vodu. Celkové investiční náklady odhadla společnost RollPap na 355 milionů korun.

Teplo z odpadků?

Podle mluvčího elektrárny Martina Sýkory by se v budoucnu mohly stát regionálním recyklačním centrem. Elektrárna totiž stále oprašuje myšlenku, která před lety ztroskotala na odporu části veřejnosti, tedy výstavbu spalovny komunálního dopadu. „Plánovaná spalovna komunálních odpadů bude schopna dodat až 15 procent energetické potřeby připojených domácností přeměnou odpadu na elektřinu a teplo, papírna zase sběrový papír zpracuje a vyrobí produkty papírové hygieny,“ vyzdvihl potenciál obou projektů mluvčí EOP Martin Sýkora a osvětlil oprášení projektu spalovny: „Doba i technologie výrazně pokročily. Navíc nás v blízké budoucnosti čeká zásadní omezení skládkování. Proto jsme se rozhodli zahájit diskusi o tomto projektu.“

Nová spalovna, jež by podle prvních propočtů mohla přijít na dvě miliardy korun, by teplem zásobovala hradeckou i pardubickou aglomeraci. Navíc by přinesla úsporu spalovaného hnědého uhlí.

„Denně spálíme v průměru pět tisíc tun uhlí. Při předpokládané kapacitě nepřesahující 100 tisíc tun odpadu by došlo ke snížení produkovaných emisí z objemu až o 80 tisíc tun uhlí,“ dodal Martin Sýkora. Nyní v Opatovicích čekají na impuls z obou krajských měst. „Pokud bude zájem, začneme s přípravami. Zatím je naší vizí zařízení, které by mohlo pojmout až 100 tisíc tun směsného komunálního odpadu ročně,“ uvedl Martin Sýkora a dodal, že ZEVO (zařízení na energetické využívání odpadů) má smysl i s ohledem na životní prostředí.

„Zahrnování do skládky je nejméně ekologické řešení. V případě energetického využití tu máme kromě tepla i vedlejší produkty třeba v podobě škváry, která se v Německu či Švédsku dál využívá ve stavebnictví,“ řekl mluvčí EOP.