TYRŠOVY SADY
Podzámecký park v centru Pardubic byl ještě na počátku 20. století nevzhledným koutem. V rozlehlý parkový komplex se louky proměnily až v roce 1931, kdy zde bylo vybudováno výstaviště. Poté sloužil areál výstaviště jako atraktivní park pro společenské vyžití. V posledních letech oživilo Tyršovy sady promítání letního kina. O revitalizaci parku se hovořilo několik let, ekologové svedli s vedením města mnoho bitev o zachování co největšího počtu stromů.

Oprava Tyršových sadů se opět stala příčinou roztržky mezi vedením Pardubic a ekologickým aktivisty. Důvod? Stromořadí stojící přímo uprostřed nové promenády vedoucí středem parku.

Byl to poněkud bizarní pohled. Pardubičtí politici se rozhodli ukázat rekonstruovaný park ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové. Tu nejvíce zaujala skupinka bříz stojící přímo vprostřed cesty jen pár metrů od schodů, které do parku vedou ze směru od zdymadla.

„Ministryně byla velmi pobavena, že nám uprostřed promenády mohou stát stromy. Měli bychom se v Pardubicích zamyslet nad ochranou města," podotkl primátor Pardubic Martin Charvát a naštval tím aktivisty, kteří bojovali za zachování stromů v Tyršových sadech.

O kácení nežádali

Podle nich jsou zrovna břízy příkladem stromů, o jejichž pokácení magistrát nakonec u úřadů ani nežádal. „Předpokládali jsme, že se v definitivním řešení budou ponechané stromy respektovat, ale současně se vedení nových parkových cest upraví tak, aby byly jejich směry účelné. Navrhovali jsme například, aby se hlavní parková cesta odklonila ve své severní části vpravo ke zdymadlu v trase pěšiny, kterou tam lidé spontánně vyšlapali," uvedl Miroslav Seiner ze spolku Chráníme stromy.

Výsledná podoba promenády nebyla žádným překvapením pro bývalého náměstka pardubické primátorky Františka Brendla, který revitalizace parku připravoval. Brendl ovšem ujišťuje, že více podobně paradoxních výjevů v Tyršových sadech návštěvníci nespatří.

„Je jasné, že se k tomu teď ekologičtí aktivisté nehlásí, jelikož každý, kdo vidí to stromořadí uprostřed promenády si musí poklepat na hlavu. Faktem je, že právě toto byla jedna ze skupin stromů, které jsme museli ze žádosti o kácení vyřadit, abychom vůbec mohli začít stavět," podotkl bývalý náměstek.

Podle Brendla městu stálo za to ustoupit, protože v opačném případě by se možná vůbec nestihly čerpat evropské dotace. Podobných kompromisů muselo prý město udělat víc, ale žádný není tak markantní jako právě břízy na promenádě.

Boj o zeleň

„Nejsem schopen posoudit, zda mohl projektant zvolit nějaké jiné řešení promenády, kdy by se cesta břízám vyhnula. Nicméně jedním z ceněných prvků projektu byla právě komunikační osa mezi Polabinami a centrem města představovaná promenádou. Nedovedu si představit, že by tato cesta najednou někam uhnula," podotkl František Brendl.

Náměstek, který měl revitalizaci na starost, se do sporu s ochránci přírody dostal několikrát. Přesto tvrdí, že si jejich přínosu do projektu Tyršových sadů cení. „Boj o zeleň jim nijak nevyčítám. Většina kompromisů, které jsme učinili, byla ku prospěchu věci," nechal se slyšet Brendl.