Na vodní nádrži Bajkal u pardubického sídliště Polabiny bylo v sobotu dopoledne nezvykle rušno. Na jeho břehu byla slyšet kromě češtiny i polština. Po roce se zde totiž opět sešli ornitologové obou zemí, kteří společně provádějí kroužkování labutí velkých. Právě Pardubice patří spolu se sousedním Hradcem Králové, kam se přírodovědci přesunuli k odchytu labutí následující den, k velkým zimovištím těchto majestátních ptáků.

Sobotní hladina Bajkalu byla takřka zamrzlá, pouze místo, kam chodí lidé vodní ptáky obvykle krmit, zůstávalo bez ledového příkrovu. To svým způsobem nahrávalo ornitologům. Na vodní ploše se nacházely zhruba tři desítky labutí, z nichž jedna dokonce měla na krku výrazně žlutou značku. Nechala se tak snadnou identifikovat a ornitologům bylo hned zřejmé, že pochází až z Chorvatska. Jejich cílem ale byli především ptáci, kteří ještě žádný kroužek neměli. Taktika lovců byla jednoduchá. Rozešli se do šířky po břehu Bajkalu a delší dobu krmili labutě kousky pečiva. V nečekané chvíli se na vydaný povel všichni pokusili lapit nejbližšího opeřence. Na první pokus tak skončily v rukou ornitologů dvě labutě. Následovalo měření, kontrola jejich zdravotního stavu a umístění žluté značky na labutí nohu. Za chvíli se chycené kusy v pořádku vrátily mezi své druhy. A lákání a odchyt se opakoval.

Jak nejlépe lapit labuť? Na rohlík. Přesvědčit se o tom mohli laici, kteří v sobotu dopoledne sledovali české a polské ornitology při společném kroužkování labutí na nádrži Bajkal.

Podle Světlany Vránové, české koordinátory akce, je letošní zimní kroužkování labutí v Pardubicích a Hradci Králové završením tříletého projektu. Ten má za cíl zjistit chování a pohyby labutí u nás a v Polsku. Po tomto posledním odchytu ale mají ornitologové o práci vystaráno i na další roky. Labutě se totiž dožívají i dvaceti let a pomocí kroužků tak bude nadále mapován jejich životní prostor.