Pár minut před druhou hodinou odpolední se dnes slavnostně otevřou Tyršovy sady. Park v centru Pardubic, který může veřejnost již několik dní využívat, se dočkal renovace po mnoha peripetiích.

Měnil se projekt, počet pokácených stromů, zhotovitel stavby, oprava nabrala tříměsíční zpoždění a politici se báli, zda nakonec nepřijdou o dotaci. Nakonec ale vše klaplo a lidé se mohou procházet po nově opraveném parku.

Dominantou parku je promenáda, která je udělaná z leštěného betonu a dřeva. Ta by měla zajistit, že se lidé nebudou muset při nepřízni počasí brodit bahnem, jako tomu na některých místech parku bylo před rekonstrukcí. Kvůli větší bezpečnosti podzámeckého parku bude promenáda nasvícena.

„Chtěli jsme, aby se lidé cítili v parku bezpečně, ale zároveň jsme tam nechtěli nějaké stožáry. Světla jsou tedy zabudovaná přímo v promenádě," podotkl autor projektu Tomáš Jiránek.

Kavárna zatím není

Oživením parku má být rovněž nově vybudovaná kavárna, která bude u schodů ze Sukovy třídy. Jenže tady došlo k dalšímu zádrhelu – vybraný provozovatel s městem nepodepsal smlouvu, a tak se bude hledat nový nájemce. Znamená to, že do kavárny bude možné v Tyršových sadech zajít až v příštím roce. Do té doby by se tam mohly konat alespoň výstavy.

Z historie podzámeckého parku
Na počátku 20. století byl prostor pod zámkem nevzhledným koutem. Mokré louky, každoročně zaplavované povodní, navíc sloužily k odkládání nepotřebných věcí. Již roku 1927 byla na části pozemků založena pokusná jiřinková zahrada, ale v rozlehlý příjemný parkový komplex se louky pod zámkem proměnily až v roce 1931, kdy zde bylo vybudováno výstaviště pro celostátní Výstavu tělovýchovy a sportu.
Na místě bývalého zámeckého příkopu vyrostlo podle návrhů architektů K. Řepy, F. Potůčka a V. Vetešníka rozlehlé výstaviště, které v době konání výstavy navštívil i československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Při budování výstavního parku bylo zatlučeno 3600 dřevěných pilotů, vybudována řada funkcionalistických budov a voda svedena do několika jezírek. Park, který měl 70.510 metrů čtverečních, byl osázen nejen dřevinami, ale postupně také dalšími jiřinami. Těch zde bylo v době největšího rozkvětu (50. a 60. léta 20. století) na 960 druhů. Tyto květiny také daly parku neoficiální název Jiřinky.
Po skončení výstavy sloužil areál výstaviště jako atraktivní park pro společenské vyžití. Pamětníci vzpomínají na taneční večery v Rotundě a letní kavárně u jezírka. Jiřinková zahrada byla v roce 1967 zrušena, poslední pavilon někdejšího výstaviště zanikl o deset let později. Od té doby park chátral, renovace se dočkal až nyní.