Padouch, hrdina, nebo snad obojí? V novém cyklu přednášek Východočeského muzea nabídnou přední historici netradiční pohled na kontroverzní činy významných postav českých dějin. Každé úterý počínaje 26. zářím se veřejnost může těšit například na osudy knížat ze Schwarzenbergu, místodržících Slavaty a Martinice, politika a lékaře Františka Kriegela či předlistopadového prezidenta Gustáva Husáka. Přednášky začínají vždy v 17 hodin v přednáškovém sále Zámku Pardubice.

„Na první přednášce nás čeká fascinující pohled do života Záviše z Falkenštejna. Přednášet bude Václava Kofránková, expertka na středověké české dějiny. Proč byl Záviš vnímán jako rytíř, básník, zrádce i černokněžník? Její povídání nabídne nový vhled do jeho kontroverzního života,“ pozval ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Od husitského hejtmana po Husáka a Kriegela

V dalších přednáškách Petr Čornej přiblíží husitského hejtmana Jana Čapka ze Sán, jehož nezasloužená pověst zrádce provázela staletí. Petr Vorel odhalí dosud neznámé osudy dvou defenestrovaných šlechticů Slavaty a Martinice a zamyslí se nad tím, proč zrovna oni byli v roce 1618 vyhozeni z oken Pražského hradu. Příběh Gustáva Husáka, dodnes odlišně vnímaného veřejností v Čechách a na Slovensku, bude vyprávět autor jeho oceňované biografie Michal Macháček. Dojde také na knížete Metternicha a příslušníky rodu Schwarzenbergů. Přednášky vyvrcholí 7. listopadu, kdy Michal Groman představí nejednoznačný osud Františka Kriegela, který jediný odmítl podepsat Moskevský protokol v roce 1968.

26. 9. Václava Kofránková – Záviš z Falkenštejna: rytíř, básník, zrádce či černokněžník?
Otevřená vzpoura proti Přemyslu Otakarovi II. a později i skandální vztah s Přemyslovou vdovou Kunhutou ze Záviše učinily jednu z nejrozpornějších, a proto i nejpřitažlivějších postav českého středověku. Oslnivý rytíř, ale též dobrodruh, jehož slabinou se stala touha po moci a zvýšení prestiže vlastního rodu, završil svou životní pouť na popravišti před hradem Hluboká. Jeho dramatický osud je dodnes předmětem spekulací i zdrojem umělecké inspirace.
3. 10. Petr Čornej – Jan Čapek ze Sán: hrdina od Baltu a zrádce od Lipan
Přednáška se zaměří na rozporuplný obraz husitského hejtmana, který se proslavil tažením k Baltu a zároveň získal nezaslouženou pověst zrádce, jenž, ač zdaleka ne jediný, opustil lipanské bojiště. Od obou událostí uplynulo či uplyne 590 let. Závěr se pak soustředí na  málo známé Čapkovo působení v Uhrách, kde válčil v žoldu polského krále.
10. 10. Jan Ivanega – Karlové ze Schwarzenbergu mezi hrdinstvím a padoušstvím
Dějiny knížecího rodu Schwarzenbergů psala řada osob, které lze označit za padouchy i hrdiny, od člena vojska Zikmunda Lucemburského na křížové výpravě proti husitům až po slavného heraldika, který v předvečer Mnichova přísahal věrnost Československé republice. Cílem procházky po dějinách knížecího „padoušství“ a „hrdinství“ bude poukázat na nesmyslnost černobílých rychlých odsudků.
17. 10. Petr Vorel – Proč v květnu 1618 padali z oken Pražského hradu právě Slavata a Martinic?
V přednášce autor představí předběžné výsledky nového výzkumu situace v Království českém těsně před vypuknutím stavovského povstání. Odkryje dosud zcela neznámé pozadí těžké finanční krize, jejímž projevem byl panovnický bankrot roku 1615 a následně zcela nově nastavená daňová a fiskální správa celé země. Zaměří se na roli, kterou v těchto aktivitách hráli do roku 1618 místodržící Slavata a Martinic.
24. 10. Marie Macková – Pragmatik i vizionář: Klemens Wenzel Lothar kníže Metternich
Lev salonů a miláček dam nejvyšší společnosti, pragmatický diplomat v rozbouřených časech, civilista ve válce, architekt dlouhého míru, věrná opora svého císaře, aristokrat povznesený nad ostatní, politický emigrant: to všechno byl Klemens Wenzel Lothar kníže Metternich, pán na Kynžvartu.
31. 10. Michal Macháček – Gustáv Husák: z Mírova na Pražský hrad
Meziválečný intelektuál, komunista, odbojář a povstalec, po válce první muž na Slovensku, trestanec, historik, tvář Pražského jara i stárnoucí normalizátor. Symbol, ale také manžel a otec. V čem byl Husák synem své doby, a kdy jí naopak dokázal přesáhnout? Jak se dostal do vězení, a nakonec i do sídla českých králů? Co si o něm mysleli v Moskvě, jakou úlohu sehrával v česko-slovenských vztazích a jaké místo zaujímá v našich dějinách? Povídání nejen o tom za doprovodu obrazové a filmové prezentace.
7. 11. Martin Groman – František Kriegel: voják, lékař, komunista
Jaké byly osudy muže, který jako jediný v srpnu 1968 odmítl podepsat Moskevský protokol? Byl to osamělý odpor nebo výsledek celoživotní statečnosti? A jak se s tím dá skloubit velení Lidovým milicím v únoru 1948? Kolik se toho vejde do jednoho osudu? Beseda s autorem knihy Kriegel – Voják a lékař komunismu Martinem Gromanem.