Poslední červencový den proběhne v pardubických Automatických mlýnech vernisáž výstavy s názvem Mucha dnes. Ta spojí dvě části umělcova díla, která spolu nikdy nebyla společně prezentována.

close Poslední červencový den proběhne v pardubických Automatických mlýnech vernisáž výstavy s názvem Mucha dnes. info Zdroj: Automatické mlýny zoom_in Poslední červencový den proběhne v pardubických Automatických mlýnech vernisáž výstavy s názvem Mucha dnes.

Základ bude tvořit soubor plakátů, kalendárií a vzorníků Alfonse Muchy z Regionálního muzea v Chrudimi. Převážná část tohoto souboru byla muzeem získána v roce 1897, a to po velmi úspěšné Muchově výstavě v Chrudimi ve výstavních sálech tehdejšího Průmyslového muzea pro východní Čechy. Důležité je připomenout, že Chrudim díla získala ještě předtím, než Mucha získal k městu i osobní vztah. Odtud totiž pocházela rodina jeho ženy Marie Chytilové. S tou se však seznámil až roku 1903 v Paříži.

„Jedinečnou protiváhu k dekorativním pracím z Chrudimi budou tvořit Muchovy monumentální obrazy, namalované po Slovanské epopeji ve třicátých letech 20. století pro české instituce sídlící v Mostě, Rokycanech a Nymburku. Tato plátna dosud nebyla nikdy společně vystavena a pro širší veřejnost budou objevem,“ uvedli kurátoři Lenka Bydžovská a Karel Srp.

Muchovu aktuálnost pak potvrdí díla od desítky současných autorů, kteří se ze svých pozic a hledisek zabývají obdobnými tématy a otázkami, jež vzrušovaly i Alfonse Muchu.

Výstava potrvá do 29. září letošního roku.

Alfons Mucha

Studoval v Mnichově a Paříži, kde se následně roku 1887 usadil a pracoval jako ilustrátor a grafik. Na přelomu let 1894 a 1895 se mu naskytla možnost vytvořit plakát k divadelní hře Gismonda se Sarah Bernhardtovou v hlavní roli, který mu téměř přes noc vynesl celosvětový věhlas a díky němuž se jeho jméno dostalo do popředí francouzské společnosti. Herečka později s Muchou uzavřela smlouvu o spolupráci na dalších šest let a on pro ni a její divadlo vypravoval hry, navrhoval kostýmy a další plakáty. Koncem století se Mucha stal významným a průkopnickým secesním umělcem. Jeho životním dílem je cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej, na kterém pracoval téměř osmnáct let.

Zdroj: Wikipedia