Město stále vymýšlí, jak naloží s „džunglí“ uprostřed Pardubic, s lokalitou zvanou Červeňák. Bývalý vojenský prostor nyní brázdí krajináři, biologové, etnologové, historikové a další odborníci, aby vyhodnotili, co je nejlepší s místem udělat.

Jedno je jisté - území musí zůstat veřejné, proto se na něm nakonec nebudou moci pást ani divocí koně, o něž radnice stála. Porušila by tím podmínky dané Ministerstvem obrany, od něhož území získala. „Ministerstvo řeklo, že celé území musí být otevřeno a přístupné lidem a nesmí se omezovat pohyb, což znamená, že tam nemůže být ani ohrada pro koně,“ vysvětlil náměstek pro životní prostředí Jan Nadrchal.

Most Červeňák je v havarijním stavu

Ministerstvo už upustilo od podmínky vést lokalitou silniční propojku, ve hře je však cesta pro pěší a cyklisty. Otázkou ovšem je, kudy by vedla. Původní trasa počítala s mostem zvaným Červeňák, ten je ale ve špatném technickém stavu a jeho oprava by město přišla zhruba na 50 milionů.

Místo toho chce radnice ještě letos opravit druhý most, Zeleňák. „Paradoxně se přes Červeňák dá projít, přestože je z hlediska statiky v havarijním stavu. Naopak přes Zeleňák se projít nedá, musí se tam vyměnit dřevěný povrch. Ocelová konstrukce a nosníky jsou ale v pořádku,“ informoval Nadrchal.

Vzácní motýli a orchideje

Na některých místech v lokalitě nejspíše vzniknou pobytové louky pro lidi, jinde zase bude bujet vegetace. Na území se vyskytují vzácné druhy motýlů nebo chráněných orchidejí. Červeňák je také rájem pro vážky, jejichž larvy nacházejí útočiště v sedimentech Chrudimky.

K zemi už v minulosti měla jít budova důstojnického klubu, v níž se zabydlují bezdomovci. Kvůli koronaviru však město sáhlo na peníze pro demolici. Krajináři a historici nyní uvažují, zda nezachovat na její připomínku alespoň základy.

Z mostních pilířů by mohla být vyhlídka

Stejně tak by rádi pilíře, které byly připravené na stavbu velkého mostu, využili jako vyhlídku. „Jinde mají stezky korunami stromů a tady je velmi snadné se na úroveň korun dostat, je tu přístup přímo do porostu. Mohlo by to být i pobytové místo,“ uvažovala krajinářka Jana Kohlová. Nejdříve bude muset ale město zjistit, zda je to technicky možné.