Na výstavě Exit 91 / Vykopávky ve Východočeském muzeu v Pardubicích teď vybrali odborníci z více než 200 tisíc archeologických nálezů ty nejzajímavější a nejreprezentativnější objevy – včetně nejstarší dřevěné studny na světě.

Výstava prozradí pozadí vlastní práce archeologů a dalších spolupracujících vědních oborů. „Archeologické nálezy a situace jsou jedinečné a neopakovatelné doklady života lidí v minulosti. Pokud se v jejich místě začne provádět stavební činnost, tyto doklady bezezbytku zničí. Záchranný archeologický výzkum proto slouží k záchraně nálezů a informací z nich plynoucích,“ připomíná ředitel muzea Tomáš Libánek. „Ukazujeme, co se děje od kopnutí do země, přes hledání artefaktů až po různé vědecké metody jejich zkoumání. Představujeme tedy například leteckou archeologii, laserové skenování (LIDAR), detektorový průzkum či analýzu DNA,“ dodává.

Nejstarší dřevěná studna na světě

Neolitická studna z Ostrova na Chrudimsku je jedním z nejdůležitějších objevů poslední doby a zřejmě největším lákadlem výstavy. Archeologové ji objevili v létě 2018 ve výkopu o hloubce necelých tří metrů. Konstrukci tvořily čtyři dubové rohové kůly se dvěma na sebe kolmými vysekanými žlábky, do nichž neolitičtí osadníci zasouvali dřevěné desky.

Pardubické letní kino má nového provozovatele. Jan Motyčka v jeho čele skončil.
Letní kino v Pardubicích má nového provozovatele. Dlouholetý šéf skončil

„Dendrochronologická analýza zjistila, že dřevo na kůly stavitelé kultury s lineární keramikou pokáceli v zimě roku 5259 př. Kr. nebo na jaře roku 5258 př. Kr. Dřevěné desky jsou ale minimálně o tři roky mladší. Jde tak o nejstarší dřevěnou studnu na světě,“ konstatuje Tomáš Zavoral, vedoucí archeologického oddělení muzea.

Originální části studny konzervovali experti fakulty restaurování Univerzity Pardubice, a to 16měsíčním naložením v cukerném roztoku. Sacharóza hmotu dřeva zpevnila, ale také zabránila smrštění při vysychání. Repliku vytesali experimentální archeologové z Archeoparku pravěku ve Všestarech – původními postupy s dobovými nástroji, které si návštěvníci ve výstavě mohou osahat. Ve výstavě jsou k vidění i tři mladší, ale konstrukčně velmi zajímavé studny, které archeologové objevili nedaleko Opatovce a Moravského Lačnova.

Šperky od Rokytna

Ve výstavě zazáří také výběr šperků, nástrojů a keramických nádob z pohřebiště doby bronzové z pohřebiště u Rokytna. „Pohřbívalo se tu po dobu několika století (1250–900 př. Kr.) a patří mezi nejbohatší východočeská pohřebiště lužické kultury. Archeologové tady postupně odkryli 217 hrobů,“ popisuje Zavoral.

Hroby ze Slatiňan

Exkluzivní podívanou nabízí i výbava dvou bohatých hrobů z doby stěhování národů ze Slatiňan, muže a ženy. „Zhruba 40letého muže ze Slatiňan pozůstalí na poslední cestu vybavili součástmi koňského postroje, opaskem s kapsářem obsahujícím křesací soupravu, kostěným hřebenem, skleněným pohárkem, dovezeným z pozdně římských dílen, a mečem – tzv. spathou. Z toho odvozujeme mužovo společenské postavení a propojení našich zemí se Středozemím,“ prozrazuje jeden z autorů výstavy, archeolog Jan Musil. „Meč ze svářkového, tedy nepravého damasku je vysoce kvalitní, krásnou a také velmi drahou zbraní. Vystavíme proto nejen originál, ale i jeho vzácnou repliku. Skleněný pohár vyrobili řemeslníci v některé z pozdně římských skláren na území dnešní Sýrie,“ říká archeolog a dodává, že kosti a zuby o muži prozradily, že byl místního původu, trpěl zubními kazy a artritidou a také často jedl proso.

Galerie pardubické univerzity ukazuje díla Zbyňka Sedleckého.
Výstava na univerzitě ukazuje grimasy a podivné úšklebky Zbyňka Sedleckého

Hrob ženy odhalil druhou skleněnou nádobu, také prestižní lahvičku z římských syrských dílen. Také o ženě zjistili archeologové řadu informací. „Podle kostry byla poměrně silná – pozoruhodné jsou velké ruce. Na kostech je viditelný zářez, kterým jsme odebrali vzorek na analýzu DNA, díky čemuž se podařilo prokázat, že žena i muž náleželi mezi místní germánskou populaci,“ shrnuje Musil.

Ve výstavě nechybí ani poklady. Archeologové v trase D35 objevili ukrytý depot 14 stříbrných pražských grošů Václava IV. „Peněz to nebylo ani mnoho, ani málo. Na počátku 15. století by si je nádeník vydělal asi za čtrnáct dní, tesař nebo zedník zhruba za týden. Sekera se prodávala za tři groše, boty za čtyři, kuře za půl groše, vykrmené prase za dvacet dva grošů,“ hovoří o něm Jan Musil.

Kapesní sluneční hodiny, venuše i přezka wehrmachtu

Předměty ve výstavě mají každý svůj vlastní příběh. Artefakty importované z blízka i z dáli jsou dokladem obchodních kontaktů a jiných styků. „Máme tady třeba kupecké váhy, které jistě patřily nějakému obchodníkovi. Nalezneme tady předměty denní potřeby, stejně jako šperky a nebo řemeslnické nástroje. Poutnické odznaky jsou zase důkazem cest do Santiaga de Compostela. Vystavili jsme také krásné středověké hračky, doklady kultu v podobě zlomku sošky venuše nebo nádoby s prsovitými výčnělky. Obrovskou raritou jsou pak přenosné kapesní sluneční hodiny,“ vyjmenovává některé Jan Musil. „Z militarií prezentujeme projektily a součásti zbraní všech možných konfliktů od napoleonských válek přes prusko-rakouskou válku 1866 až po důstojnickou přezku wehrmachtu,“ dodává archeolog.

Před 100 lety byly slavnostně otevřeny dvorce tenisového klubu Lawn Tennis Cercle.
Pardubický LTC slaví sto let. Proslavila ho tenisová juniorka

Výstava Exit 91 / Vykopávky se nachází v Kaňkově sále Zámku Pardubice, otevřená je denně kromě pondělí, od 10 do 18 hodin. Plné vstupné je 160 korun, snížené 100 korun a rodinné (dva dospělí a až tři děti) 400 korun. Výstava potrvá do 4. ledna 2026.