Již měsíc využívají lékaři v pardubické nemocnici při operacích robotický operační systém da Vinci Xi. Zdejší lékaři už například zvládli na sále číslo 11, kde se robotický systém nachází, pacientovi úspěšně odoperovat pokročilý nádor tlustého střeva. Operace trvala přes pět hodin.

Chirurgický robotický systém da Vinci Xi byl v novém pavilonu urgentního příjmu a chirurgických oborů zprovozněn v lednu letošního roku. Téměř okamžitě na něm začalo svůj výcvik několik týmů nemocničních chirurgů z různých oborů, na konci dubna prošel certifikací první z nich, přednosta Chirurgické kliniky Pardubické nemocnice Lukáš Sákra. O týden později už operoval s využitím chirurgického robota poprvé.

Kritickým místem pardubické dopravy je křižovatka u Parama.
Uzavírky v Pardubicích sevřely řidiče do kleští. Plné jsou příjezdy do města

„Než se chirurg zvládne proškolit s novým systémem, trvá to přibližně tři měsíce a zabere stovky hodin. Poté, co lékař získá certifikaci, musí do dvou měsíců odoperovat předem daný počet výkonů. Teprve poté je jeho příprava u konce,“ vysvětlil přednosta Lukáš Sákra.

Operační robot da Vinci Xi se skládá ze tří částí: operatérovy konzole, pacientského vozíku se samotnými operačními rameny a videověže. Operující lékař sedí u konzole, kde má 3D pohled do operačního pole a pomocí speciálních joysticků robota ovládá. Nedívá se přitom na pacienta, ale do monitoru v konzoli. Veškeré úkony v těle pacienta provádí operatér prostřednictvím robotických ramen.

„Možnosti robotické ruky jsou širší než možnosti lidské ruky, v tom je vlastně celá podstata robotické chirurgie. Do Pardubické nemocnice se tak dostala ta nejmodernější medicína, která v současné době na světě je,“ řekl přednosta Lukáš Sákra. Zároveň ujistil, že robot nedělá nic sám od sebe. „Všechno je řízené chirurgem a robot má celou řadu bezpečnostních pojistek, aby nedošlo třeba k nechtěnému pohybu operačních ramen, a tím pádem ke zranění pacienta.“

Míša podstoupila v USA genovou terapii.
Míša z Pardubicka má za sebou genovou terapii. Trpí AADC jako Martínek

I když s robotem budou pracovat zkušení chirurgové s mnohaletou praxí, je třeba se na novém systému zaškolit, a to platí i pro další sálový personál. První operace musí probíhat pod dohledem garanta, kterým je pro pardubické operatéry primář Filip Pazdírek z pražské Fakultní nemocnice v Motole. Nezbytnou součástí týmu je ještě zástupce výhradního dodavatele robotického systému, společnosti Synektik.

Operace s využitím robotického systému jsou velmi šetrné. Čím menší zásah do těla pacienta je, tím lépe se pak operační rány hojí. Celosvětově nejčastějším výkonem je operace tříselné kýly. Pro svou šetrnost je tento typ operací vhodný například pro onkologické pacienty. V Pardubické nemocnici by právě onkologické operace měly být do budoucna nejčastějšími typy zákroků.

Robotická chirurgie je v Nemocnici Pardubického kraje novinkou. „Kromě všeobecné chirurgie budou s robotem pracovat týmy z gynekologie, urologie a potom plánujeme různé další specializace. Pokud bychom se bavili o konkrétních výkonech, budeme z hlediska všeobecné chirurgie provádět právě zákroky na zažívacím traktu nebo operace tlustého střeva. S přibývajícími zkušenostmi se bude spektrum možných výkonů rozšiřovat. Ročně může být s využitím robota provedeno 250 až 300 výkonů,“ řekl generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

Operační robot s hodnotou skoro 65 milionů korun je nejdražší technologií Nemocnice Pardubického kraje. Do jeho pořízení investovala nemocnice 20 milionů korun z vlastních zdrojů, zbývající finanční prostředky se jí podařilo získat díky dotační výzvě REACT-EU.

Jediný v Pardubickém kraji

Robotický operační systém je instalován v novém pavilonu urgentního příjmu a chirurgických oborů. „Pardubický kraj se o rozvoj areálů svých nemocnic snaží dlouhodobě. Investice do nového pavilonu Pardubické nemocnice je tou historicky největší a momentálně pokračuje druhou etapou v nákladu necelých 23 milionů korun," uvel hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Trochu příznačně byla tato etapa zahájena právě demolicí starých operačních sálů. Staré tak uvolňuje místo novému a první robotická operace ukazuje nejen směr moderní medicíny, ale i krajského zdravotnictví,“ dodal hejtman.

Pieta na Zámečku připomněla oběti heydrichiády.
Před 82 lety začalo běsnění na pardubickém popravišti. Oběti uctila pieta

Investice do technologií tohoto typu chválí i náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková. „Znamenají totiž, že pacientům v našem kraji bude dostupná špičková péče a zdravotníkům moderní metody a zázemí. Doufáme, že nové technologické možnosti, které jsou v novém pavilonu a nejen v něm k dispozici, budou pro pacienty znamenat výrazné zvýšení komfortu a přilákají do našich nemocnic i další zdravotnický personál,“ doplnila Matoušková.