Na jihu Čech zavedli jako první možnost využívat služeb online pohotovosti 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Lékaři prostřednictvím videohovorů od srpna poskytují základní diagnózu pacientům, kteří nemusí k ošetření cestovat. Navíc se tak vyhnou dlouhému čekání v ordinacích. Hned první den bylo na lékaře 84 požadavků, z toho se jednalo o 21 dětských pacientů. Průměrná doba čekání na pomyslné ošetření lékařem byla méně než minuta a lékař hned vydal 23 eReceptů.

Taková služba by se líbila i lidem z Pardubického kraje, které Deník oslovil. „Umím si to představit využít například v situaci, kdy mám horečku nebo kašel a nevím, co se sebou a zároveň nemám třeba sílu na to, jít k doktorovi a dlouho tam čekat ve frontě,“ popsala Jana Ošmerová z Holic důvody, proč by se jí tato služba líbila.

Z toho, že by online vyšetření nebylo dostatečné, strach nemá. „Věřím, že kdyby lékař na dálku nebyl schopný určit, co se děje, anebo si myslel, že je potřeba i skutečné vyšetření, tak mi doporučí navštívit reálného doktora nebo pohotovost,“ vysvětlila.

Služba by se líbila i seniorce Aleně z Dolních Ředic na Pardubicku. „Pro mě je dojíždění kamkoliv stále náročnější. Tím, že jsem z vesnice a nemám vlastní auto, tak dostat se k lékaři může být obtížné,“ popsala. Proto se jí nápad online pohotovosti líbí. Lékař by se na ni mohl podívat a říct ji, zda je skutečně potřeba doktora navštívit anebo jestli si se situací poradí doma sama.

Je tedy reálné, aby tato služba u nás v kraji vznikla? Podle radní Pardubického kraje zodpovědné za zdravotnictví Michaely Matouškové se jedná o dobrou myšlenku, která má ale v současné době určitá omezení. Problematické je podle ní už samotné označení pohotovost evokující akutní případy, které je potřeba řešit rychle a osobně.

Lékař, který rozhoduje o tom, co se s pacientem bude dít, by měl mít dle jejích slov možnost pacienta osobně vidět. Na pohotovostech se totiž řeší neodkladné záležitosti, které vyžadují osobní pohled a odborné úkony, které není možné online poskytnout. „Akutní případy by se určitě neměly řešit online, a naopak ty běžné záležitosti by měl každý řešit se svým obvodním lékařem,“ sdělila Matoušková.

Problematická může být i právní odpovědnost „Je potřeba nezapomínat na to, že lékař má za pacienta zodpovědnost. Při online prohlídce by snadno mohlo dojít k pochybení a následnému zhoršení stavu, kterým pacient prochází, a to může to být nebezpečné,“ vysvětlila Matoušková.

Její slova podpořil i primář Ondřej Rennét z Urgentního příjmu v Pardubické nemocnici. „Jakmile člověk zavolá, tak v tu chvíli je už lékař za pacienta zodpovědný. Pokud by se takovému člověku po online radě přitížilo, tak je to už zodpovědnost lékaře. Proto by to muselo být i legislativně velmi dobře ošetřeno,“ vysvětlil.

Shodli se i na tom, že na základě informací odebraných po telefonu, bez vyšetření a bez dalších pomocných metod se ve většině případů nedá pacientovi pomoci. „Lidé většinou volají s tím, že se jim třeba motá hlava a v tomto případě jim není možné online poradit. V tu chvíli je potřeba takového člověka vyšetřit. Zjistit, jaký má tlak, saturaci, jak klinicky vypadá. Může to být mrtvice, nebo jen obyčejné motání hlavy, ale to lékař nikdy neví, dokud pacienta osobně neprohlédne,“ popsal Rennét.

Pokud by služba nebyla klasifikována jako pohotovost, ale jako online poradenství ve smyslu mám teplotu nebo kašel, jaké léky si mám vzít, nebo udělala se mi vyrážka, čím to mám namazat, tak takové poradenství by podle nich fungovat mohlo. O zavedení této služby v Pardubickém kraji ale podle Matouškové zatím nepřemýšlí. „Z mého úhlu pohledu jsou rizika zatím stále větší než ten samotný přínos,“ uzavřela.