Odborníci ve středu 26. června na pardubickém zámku kromě uvedení katalogu také nastíní možný příběh střadatele ze 17. století, který svůj poklad zakopal u obce Vysoká u Jevíčka. Tím by tak měli zkompletovat příběh nečekaného a velmi rozsáhlého nálezu, který se stal součástí sbírek Regionálního muzea v Litomyšli.

Poklad zahrnuje zlaté a stříbrné mince, z nichž nejstarší byl polský půlgroš z poloviny 15. století. Nejmladší mince pak pochází z roku 1671. Jedná se o největší poklad v České republice za poslední desetiletí.

Dukáty, tolary, půltolary i peníze Albrechta z Valdštejna nebo rodu Šliků. Archeologové a numismatici se nestačili divit, když se jim poklad z Vysoké u Jevíčka dostal do rukou. Muž, který poklad na louce při procházce objevil, si přeje zůstat v anonymitě. Když přes dvě stovky mincí toho červencového dne roku 2020 přinesl ukázat domů manželce, ještě ani netušil, co našel. Žena ho hned poslala, aby nález oznámil.

„Ten den jsme dělali výzkum v Jevíčku. Nálezce donesl mince na úřad, odkud nám zavolali. Nejdřív jsme byli skeptičtí, že to bude nic moc záležitost, ale když donesl mince a vysypal je, spadla nám brada. Okamžitě jsme zanechali výzkumu a jeli na místo nálezu,“ vzpomínala archeoložka z Regionálního muzea v Litomyšli Jana Němcová.

Na místo tehdy povolala spolupracovníky s detektory a začali mapovat lokalitu. Bohužel se zpráva o nálezu mincí rychle rozkřikla a práci archeologům komplikovali rabovači, kteří chtěli místo prohledat s detektory kovů. „Volali jsme policii, chvílemi to bylo dost ostré. Rabovači si chtěli jenom vzít mince, nezajímali se o nálezové okolnosti, příběh, šlo jim jen o to uloupit část pokladu,“ dodala Němcová.

Na místě pracovali proto vždy až do noci a za každého počasí, lokalitu hlídala policie. Archeoložka z litomyšlského muzea věří, že jim neunikla žádná mince. Díky přístupu nálezce mají odborníci k dispozici i neporušené archeologické situace. Muž totiž chytře nekopal dál, ale vše hned oznámil, proto archeologové mohli udělat výzkum, jak má být.

„Rychle jsme lokalizovali depot v celé ploše a zaznamenali dvě epicentra nálezu. V sondách jsme objevili původní keramické nádoby, ve kterých byly mince uložené. Dokonce jsme u jednoho depotu zjistili, že jáma byla dole vyložená kameny. Někdo poklad zakopal a měl na to čas,“ vysvětlila Němcová.

Jedná se o mincovní poklad, soubor mincí, který si někdo na to místo uložil. „Jde o osobní pokladnu, banku, střádaný majetek možná několik generací. Není to nahodilá hotovost, kterou by si tam majitel v rychlosti ukryl,“ uvedla Dagmar Grossmannová, numizmatička z Moravského zemského muzea v Brně.

Druhá polovina 17. století je sice podle učebnic dějepisu mírové období, ale i tak Moravu stále ohrožovaly nájezdy Turků. I majitel pokladu se možná cítil ohrožený cizími vojsky, a proto mince zakopal do země.