„Nikdo nic takového v České republice nemá. Je to nejstarší lidová hvězdárna, která byla vyrobena proto, aby sdělovala informace veřejnosti,“ uvedl člen České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Se vznikem tehdejší lidové hvězdárny je spojena osobnost významného pardubického rodáka barona Artura Krause. Narodil se v polovině 19. století, byl to popularizátor astronomie, průkopník technických novinek, sportovec, podnikatel a výrazná osobnost města.

„Myslím si, že baron Kraus je pořád ještě nedoceněný. Byl to člověk, který pro český národ udělal nesmírně mnoho věcí. Jeho odkaz je daleko širší než ten astronomický. Není mnoho podobných srovnatelných osobností v celé republice,“ popsal známý astrofyzik Jiří Grygar.

Současná hvězdárna vznikla jako projekt nadšenců v domově dětí a mládeže.

Vznik observatoře iniciovala Věra Vaněčková, která chodila ode dveří ke dveřím, od úředníka k úředníkovi, až zajistila dostatečné množství podpory a peněz, aby začala stavba observatoře.

V roce 1988 byl dům dětí a mládeže dokončen a byla postavena kopule. Pod ní však byla díra, nebyla tam podlaha, pilíř ani dalekohled. Navíc na kopuli chyběl vrchlík, a tak do ní tři roky pršelo.

Věra Vaněčková požádala Bohumila Ruprechta, aby se pustil do dokončení celé observatoře. A protože v té době nebylo možné do země dovážet drahé a složité přístroje, vytvořili si dalekohled svépomocí. Hlavním výrobcem byl Jiří Drbohlav. Stroj měl průměr 420 milimetrů.

„Původně byl objednaný dalekohled z NDR, ale změnila se marka, a tak se nemohl koupit. Paní Vaněčková mě požádala, abych zkusil nějaký dalekohled vyrobit. Říkal jsem jí, že kvůli tomu, jak je velká kopule, je potřeba vyrobit nějaký velký. A ona na to zareagovala, že ať to nikdo neslyší, ale ať je větší než v Hradci,“ zavtipkoval Bohumil Ruprecht.

close Dort vzhledem připomínající vesmír k oslavě 30 narozenin hvězdárny. info Zdroj: Deník/Klára Karasaridu zoom_in Dort vzhledem připomínající vesmír k oslavě 30 narozenin hvězdárny.

Sehnat dostatečný materiál nebylo v té době snadné.

„Rozhodli jsme se vyrobit dalekohled široký alespoň 40 centimetrů. Ale v té době žádná tak velká optika na území Československa nebyla. Tak jsme zajeli do skláren v Železném Brodu, kde jsme vedení požádali, jestli by nám vyrobili čtyři skleněné odlitky. Ujaly se nás čtyři sklářky, které tvrdily, že tak velké odlitky dělaly naposledy před válkou. Ale zkusily to a povedlo se. Jirka Drbohlav si odlitky odvezl, zbrousil a vznikl první dalekohled, který jsme tu měli,“ vzpomínal Ruprecht.

Pardubice byly dlouhou dobu aktivní v popularizování astronomie, především mezi dětmi. I proto byla stavba hvězdárny spojena s domem dětí a mládeže. V roce 1977 vznikl první astronomický spolek, jenž pořádal vzdělávací akce, kroužky a dětské tábory. Některé děti, které tehdy chodily do kroužku, jsou dnes talentovaní lidé s mnoha tituly.

Hvězdárnu nyní čeká rekonstrukce. Do konce roku by měla být hotová projektová dokumentace a možná započne i výběrové řízení.

„V únoru se podařilo schválit finanční prostředky ve výši 450 tisíc korun na zpracování projektové dokumentace na kompletní opravu kopule, včetně pořízení nového dalekohledu a souvisejícího zázemí, rekonstrukci elektroinstalací a dalších věcí, které souvisí s provozem,“ uvedl náměstek primátora Jakub Rychtecký.