Pardubický okres není tradiční bramborářskou oblastí. Nakoupit v regionu brambory přímo do pěstitele není snadné, ale pár menších zemědělců je přeci jen nabízí.

Bez chemie

„Náš okres nemá vhodnou půdu pro pěstování brambor, u nás se více preferují obilniny, řepka a kukuřice," vysvětlila ředitelka Okresní agrární komory Pardubice Kateřina Klímová.

Spotřebitelům doporučuje zakoupit si brambory přímo od zemědělců, pokud mají takovou možnost.

„Co se týče ceny a kvality, tak jsem rozhodně přesvědčená, že je lepší zakoupit si brambory od pěstitelů. Výhodou je, když mají lidé místo na uskladnění brambor přes zimu," dodala Kateřina Klímová.

Na zahradě u Dolních Ředic pěstují v menším množství brambory na prodej manželé Kaplanovi. Na trhu jich každoročně prodají jen několik metráků. „Lidé oceňují, že se jedná o brambory od drobných pěstitelů, které jsou minimálně chemicky ošetřovány. My chemii takřka vůbec nepoužíváme, manžel provede maximálně jeden postřik v případě napadení mandelinkou. Lidé navíc oceňují i to, že brambory sklízíme ručně. Pro každou z nich se sice musím sama sehnout až na zem, ale výsledkem je, že takto sklizené brambory jsou už na první pohled lákavější, než ty omlácené z kombajnu," uvedla Alena Kaplanová.

Zákazníci si brambory  vybírají hlavně podle vzhledu a velikosti a samozřejmě také podle jejich ceny. Ta se na trzích pohybuje nejčastěji v rozmezí 10 až 12 korun za kilogram. Na odrůdě zákazníkům většinou moc nezáleží.

„My nabízíme například odrůdu Anuschka. Je to žlutá brambora, která se tolik nerozváří a dalo by se říci, že je vhodná k jakémukoliv využití. Kromě toho se ještě zabýváme i pěstováním odrůdy Marabel, které se ale ve srovnání s Anuschkou letos urodilo asi o třetinu méně," uvedla pěstitelka.

Zdravé či ne?

Názory na brambory a prospěšnost jejich konzumace se v posledních letech různí. Jedni tuto potravinu velebí pro obsah minerálů, vitamínů, bílkovin a nízký obsah tuku, ale někteří příznivci zdravé stravy ji naopak zatracují. Jsou přesvědčeni, že látky obsažené v bramborách zatěžují játra a ledviny. Z jídelníčku je proto zcela vyřazují.   (rt, mn)

Z polí mizí brambory. Téměř polovina se doveze

Ilustrační foto.Česká republika/ Východní Čechy - Brambory budou, o ně se nikdo bát nemusí. Letošní sklizeň dokonce dopadla dobře. I když čísla ještě nejsou k dispozici, zemědělci si rozhodně v tomto ohledu nestěžují. Kromě ceny. „Cena, za kterou zemědělci prodávají obchodníkům, je na úrovni 3,5 koruny za kilogram. Chtěli by nad čtyři koruny. Ti, kteří je prodávají přímo spotřebitelům, za ně chtějí sedm až osm korun, což je přibližně stejná cena jako v jiných letech," uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Co na trh nedodají čeští farmáři, to se doveze.

Ale o to právě jde. Soběstačnost České republiky v produkci brambor se za poslední roky snížila z obvyklých 80 procent na loňských necelých 65 procent. „Brambory jsou u nás tradiční plodinou, v jejíž produkci můžeme být soběstační," postěžoval si nedávno ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na ústupu

Jenomže v Česku bramborová pole zmizela. Za posledních téměř sto let se jejich rozloha zmenšila ani ne na desetinu a oproti roku 1937, kdy se na území České republiky pěstovalo vůbec nejvíc brambor v historii, klesly plochy zhruba na dvacetinu. Nutno ovšem podotknout, že tento trend není českou specialitou a má svůj důvod.

„Výrazný dlouhodobý pokles výměry brambor, který byl spojený s poklesem jejich produkce, souvisí do značné míry se změnou využití brambor. V důsledku změny technologie krmení hospodářských zvířat, prasat a drůbeže se postupně přestaly pěstovat krmné brambory a byly nahrazeny sójou nebo kukuřicí," vysvětlila statistička Dagmar Lhotská v časopise Statistika a my. Tento trend je přitom patrný v celé Evropě. Ostatně ono není bramborami ani koho krmit. Farmáři třeba chovají stále méně prasat, u nichž se soběstačnost Česka také snížila, což dělá nejen zemědělcům rovněž těžkou hlavu.

Za posledních sto let se také výrazně změnily zemědělské postupy a technologie, které dokážou z mnohem menších polí získat vyšší úrodu. To dokazují čísla hektarových výnosů. Zatímco před druhou světovou válkou zemědělci z jednoho hektaru sklidili v průměru 13 tun brambor, nyní se mohou pochlubit asi 27 tunami z hektaru.

Aby toho nebylo málo, tak se mění i jídelníček českých konzumentů. Už tolik nestojí o to brambory skladovat někde ve sklepě. Raději kupují polotovary nebo menší balení k okamžité spotřebě. Brambor také Češi jedí méně. V 50. letech byla spotřeba asi 130 kilogramů na osobu ročně, nyní jsme na necelé polovině - asi 70 kilogramů za rok.

Dotace a výzkum

Jenomže brambor se Česko rozhodně nehodlá vzdávat. Vždyť stále patří mezi nejdůležitější potravinu a ministerští úředníci by také rádi v tomto odvětví zvýšili soběstačnost České republiky. „Proto jsme je také zařadili mezi citlivé komodity, na které zemědělcům poskytujeme podporu, letos jde celkem o 135 milionů korun," upřesnil ministr Jurečka.

Jiné peníze pak jdou do výzkumu, během něhož se čeští vědci snaží vypěstovat brambory, které by byly odolnější vůči suchu. To se stalo aktuálním tématem zejména v posledních dvou letech. Třeba loňská produkce brambor se kvůli mimořádnému suchu propadla o 27 procent. Vědci z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod tak společně s dalšími kolegy v dubnu zahájili výzkum, jak odolnější brambory získat. „V první fázi půjde o výběr vhodného genotypu brambor. Budeme testovat, jak je odolný vůči suchu. Potom se budou vyvíjet agrotechnické postupy jejich pěstování, kdy se výrazněji šetří vodou," přiblížil Deníku před zahájením výzkumu ředitel havlíčkobrodského výzkumného ústavu Jaroslav Čepl. Výzkum potrvá tři roky. Třeba poté budou první odolné brambory na světě.