„Oba tyto případy se každý rok stávají. Majitelé domů by proto v žádném případě neměli podceňovat pravidelné čištění a kontroly komínů,“ řekla mluvčí krajského Hasičského záchranného sboru Vendula Horáková.

Sype popel na hlavu

Veronika Mejtská z malé vesničky u Svitav si pomyslně sype popel na hlavu. „Zavolala jsem našemu kominíkovi, který k nám každoročně chodí, se značným zpožděním. Protože má moc práce s podobnými lajdáky, jako jsem já, přijde k nám až v lednu. Tak doufám, že se nic nestane,“ podotkla mladá žena.

Ilustrační foto
Komín, o který se jeho majitel nestará, se mu i pomstí

Kominík Vlastimil Jirásek z Rabštejnské Lhoty na Chrudimsku má opravdu v těchto dnech práce nad hlavu. „Začne topná sezona a lidé si vzpomenou na kominíčka,“ poznamenals úsměvem. Jeho stálí zákazníci jsou ale trpěliví a chápou, že je třeba přednostně vyřídit objednávky těch, kteří byli rychlejší.

O tom, že prevence je nutná, svědčí skutečnost, že od počátku letošní topné sezony hasiči v Pardubickém kraji zasahovali u 26 požárů komínů.

„Požár s největší škodou byl ze 16. října v Seči u Chrudimi. Za požár chaty po rekonstrukci může špatná spára komínového tělesa. Škoda byla vyčíslena na 2,2 milionů korun. Jednotky hasičů likvidovaly další velký požár rodinného domu v Morašicích na Svitavsku 6. listopadu. Příčinou byla špatná konstrukce komínového tělesa. Škoda se tehdy vyšplhala na 1,5 milionu korun,“ informovala Horáková s tím, že jen za posledních sedm dní hasiči zasahovali u pěti požárů v souvislosti komínovým tělesem.

Nebezpečí požáru uvnitř komínů je aktuální především u spotřebičů na tuhá paliva. Při provozu, který není zcela v pořádku, se na vnitřní straně komínové vložky může velmi rychle utvořit povlak sazí a dehtu. Intenzita usazování, výška usazených sazí a nebezpečí vznícení sazí závisí na způsobu a druhu topení v kamnech na tuhá paliva. V příhodném okamžiku se saze vznítí a hoří.

Ilustrační foto.
Kapři letos nejsou žádné chudinky, prodej začíná

Při hoření uvnitř komína vznikají teploty přes tisíc stupňů Celsia. Pak se mohou vznítit další hořlavé látky v blízkosti komína, jehož těleso může prasknout, a i když nezpůsobí požár, spaliny mohou nic netušící obyvatele otrávit.

Saze nejdou uhasit

„Pokud se v kamnech topí nekvalitním uhlím, mokrým dřevem, domovním odpadem nebo se spotřebič ‚přiškrtí‘, místo plamenného hoření dochází jen k pomalému odhořívání paliva za vzniku velkého množství kouře, hromadí se na vnitřní straně komína vrstvy sazí, popřípadě dochází k dehtování. Někdy se může stát, že se plameny dostanou až do spalinové cesty, ale stačí i obyčejné jiskry, které saze následně zapálí,“ popsal začátek pohromy vyšetřovatel Václav Dostál.

„Dál už jde vše rychle. Jakmile saze hoří, nejdou prakticky uhasit. Pokud je v komíně zároveň i vlhkost, tak dojde zpravidla k tomu, že komín popraská, v horším případě i vybuchne,“ doplnil Dostál.

Co říká vyhláška

Od ledna 2016 platí vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. Čištění spalinové cesty, tedy komína, může provádět majitel domu sám, a to minimálně třikrát ročně v případě komínu, do kterého jsou zapojeny spotřebiče na tuhá nebo kapalná paliva s výkonem do 50 kW.

V případě plynných paliv budou provozovatelé povinní čistit nebo kontrolovat spalinové cesty pouze jednou ročně bez ohledu na výkon připojeného spotřebiče. Kontrolu komínů vždy musí provádět odborně způsobilá osoba, a to jedenkrát ročně. Stejně tak revizi komína musí provádět odborně způsobilá osoba, která je revizním technikem spalinových cest.