Úternímimořádné jednání zastupitelů města mělo na programu dva stěžejní body – problematiku TechnoParku a společnosti Pardubická plavební.
Černým písmem se zapíše především do historie projektu, jehož snahou bylo do regio〜nu přivést výzkumné a vývojové firmy a zároveň poskytnout uplatnění pro vysokoškolsky vzdělané lidi.

Jenže z dobré myšlenky zbyly jen dluhy ve výši přesahující 150 milionů korun. Snahu zachránit TechnoPark v podstatě už dříve vzdaly dva subjekty, které mají v této komanditní společnosti podíl – Pardubický kraj a univerzita.

A tak prakticky jedinou reálnou nadějí na záchranu projektu představovalo v posledních dnech především město. To však bylo v TechnoParku zastoupeno pouze prostřednictvím jiné společnosti – Free Zone, v níž má město třicetiprocentní podíl.

Pardubická primátorka Štěpánka Fraňková se několikrát nechala slyšet, že by jí přišlo líto, kdyby TechnoPark zkrachoval. Jenže reakce ze strany kraje a univerzity byly podle ní spíše chladné.

Chyběli prý partneři

„Kraj nám ústy pana hejtmana Radko Martínka oznámil, že své možnosti, jak tento projekt zachránit, vyčerpal. Hovořil o dvou návrzích, přičemž jedním z nich byl ten, že kraj svůj podíl převede bezplatně na město. To nepokládám za žádné řešení,“ konstatovala primátorka Pardubic.

„Hlavní potíž vidím v tom, že se nepodařilo naplnit podnikatelský inkubátor, na který navíc TechnoPark získal evropskou dotaci,“ pravila Štěpánka Fraňková (Sdružení pro Pardubice – SPP).

„Město se několikrát pokoušelo TechnoPark podpořit. Vedla se řada jednání. To, jak snaha zachránit tento projekt nakonec dopadla, bylo výsledkem nestejného postupu všech zúčastněných stran,“ rýpl si náměstek primátorky Jiří Rozinek (ČSSD).

Město bylo dokonce ochotno ručit za dluhy TechnoParku směnkou, ale pod podmínkou, že se ke stejnému kroku zaváže i Pardubický kraj. To však hejtman Radko Martínek odmítl. „Jde o velmi nebezpečnou formu financování,“ upozornil už dříve hejtman.
„Byla to varianta záchrany TechnoParku za každou cenu,“ přiznala primátorka.

Tento scénář nakonec ve finále pod tíhou okolností nedoporučila ke schválení ani Rada města Pardubic a neschválili jej ani zastupitelé.
„Snažili jsme se tento projekt zachránit, ale chyběli dva partneři. Univerzita se otočila trochu zády a kraj pak jednoznačně. Zásadní chybou bylo i to, že v TechnoParku jsme měli sice bezvadné budovy, ale chyběla zde náplň – tým lidí, který by mu dával život,“ sdělil náměstek primátorky Martin Bílek (SPP).
„Je smutné, že dvě instituce, které TechnoPark chystaly, tedy kraj a univerzita, hrají mrtvého brouka a město se má najednou stát spasitelem projektu,“ podivoval se pardubický zastupitel Václav Snopek (KSČM). „Město samo v něm těžko může podnikat a management TechnoParku nedává záruku toho, že by projekt dokázal ještě oživit,“ vyjádřil se Václav Snopek.

Negativní reakce části pardubických zastupitelů vzbuzoval i návrh, že by město prostřednictvím své organizace – Služeb města Pardubic – pomohlo společnosti První majetková, jejímž stoprocentním vlastníkem je Free Zone a která postavila výrobní halu za 36 milionů korun, ale dosud ji nezaplatila. Hala je přitom obsazená a firma, která v ní sídlí, plánuje rozšíření výroby. Koupit ji měly Služby města Pardubice maximálně za 60 milionů.

„Marně hledám důvod, proč by to Služby města Pardubic dělaly a braly si úvěr na halu, kterou vůbec nepotřebují,“ ozval se zastupitel za sdružení Pardubáci Milan Košař.

Plavební nepotopili

Za pravdu mu pak dala i převážná většina přítomných pardubických zastupitelů.
Ti v úterýnaopak nepotopili Pardubickou plavební. Odsouhlasili, že město má dál trvat na tom, aby kraj doplatil na letošní provoz lodi Arnošt z Pardubic 300 tisíc korun a ne pouze 100 tisíc. Zastupitelé zároveň posvětili, aby Dopravní podnik města Pardubic, který má teď loď pod svými „křídly“, odkoupil pohledávky banky za Pardubickou plavební ve výši 1,325 milionu korun navýšené o úroky.

„Banka chce od Pardubické plavební, která vůči ní neplní své závazky, splatit úvěr do konce března. Hrozí, že by pohledávky podstoupila jinému subjektu a ten by mohl uplatnit zástavní právo na nemovitost, jež je součástí přístaviště,“ vysvětlil počínání města náměstek primátorky Jiří Rozinek.