Březen je již jarním měsícem, ale na některých místech Pardubického kraje leží stále dostatek sněhu, takže rizika vzniku požáru se liší podle území.

„Budeme-li hovořit o jaru v nížinách, tak jistě s prvními slunečními paprsky začneme s úklidy na našich zahrádkách. Co ale s nahromaděným přírodním odpadem?,“ pokládají otázku hasiči.

„Zde se nabízí jednoduchá varianta – spalme ho. Ano, za určitých předpokladů to lze, ale je nutné zajistit základní podmínky požární bezpečnosti. Pálit na hromadách po menším množství, při pálení by měla na místě být dospělá osoba a mít připraveny jednoduché hasební prostředky. Předtím než začneme pálit odpad, bychom si měli zjistit, zda toto není zakázáno nebo jinak upraveno obecně závaznou vyhláškou obce na jejímž katastru tuto činnost chceme vykonávat,“ upozorňuje ředitel odboru prevence HZS Pardubického kraje Pavel Nejtek.
Pokud by pálení prováděla právnická osoba je nutné, aby stanovila podmínky požární bezpečnosti pro spalování. Tuto činnost včetně stanovených podmínek je povinnost předložit územně příslušnému HZS kraje, který může stanovit případně další podmínky nebo činnost zakázat.

„Jarní období není jen o slunečném počasí. Často je ještě chladno a prší. Pokud využijeme jarního období k procházkám nebo práci na zahradě a vrátíme se promoklí domů, je třeba se vyvarovat nesprávnému sušení našich provlhlých svršků,“ varuje mluvčí pardubických hasičů Vendula Horáková.

Provizorní sušení nad kamny, u krbu nebo na akumulačních kamnech se může v okamžiku změnit v záchranu nejen majetku, ale i holého života před požárem. Hasiči varují, vyhněme se takovýchto činností a dbejme i návodů výrobců k výrobkům jako jsou infrazářiče, přímotopy nebo akumulační kamna. Jejich horké povrchy mohou snadno zapálit oblečení.

„Na některých místech našeho kraje stále vládne zima a my se po příjemné lyžovačce na sjezdovce vracíme domů nebo na chatu a večer chceme strávit v teple, třeba u krbu či krbových kamen. I zde je třeba si dávat pozor na horké povrchy, ale i na vypadlé uhlíky nebo na ukládání žhavého popela. Již mnoho požárů vzniklo od špatného užívání krbu a krbových kamen. Další požáry vznikají od nesprávné instalace, kterou si v mnoha případech provádí sami majitelé domů, chat a chalup,“ říká Pavel Nejtek.

Při instalaci teplovzdušných rozvodů si lidé neuvědomují, že i teplý vzduch, který proudí v potrubích do dalších místností může být nebezpečný. „Postupným zahříváním potrubí až nad sto dvacet stupňů dochází při jeho uložení na hořlavé stavební materiály k postupné degradaci dřeva a již tato teplota může stačit k jeho následnému vznícení. Jestliže je v technické normě na komíny stanovena vzdálenost hořlavých hmot od povrchu komínového tělesa, je tomu tak naprosto správně – hrozí zde totiž nebezpečí požáru,“ varuje Horáková.