Pavouk zápřednice jedovatá, latinsky Cheiracanthium punctorium, se u nás vyskytuje zejména nížinných oblastech. V posledních letech se množí kvůli teplejšímu počasí i na Pardubicku, Přeloučsku a Bohdanečsku. A stále častěji se potkává s lidmi.

Pardubický entomolog a arachnolog Jan Dolanský před časem pro Český rozhlas Pardubice popsal, jak prožíval kousnutí tímto pavoukem. „V tu chvíli jsem cítil, jak kdyby mě žahla kopřiva. Ta pálivá bolest byla okamžitá, nebyla nijak silná, ale bylo to také evidentně tím, že ten pavouk to jen maličko zkusil a jedu mi tam vpustil zjevně malé množství. Kolegům, které kousla zápřednice naplno, opuchnula ruka. Bylo to určitě mnohem bolestivější,“ řekl Jan Dolanský o setkání se zápřednicí.

Opakovaně tento druh pavouka hlásí také obyvatelé Litoměřicka. Redakci Deníku se ozvala zoufalá Růžena Neubertová s tím, že jí zápřednice opakovaně lezou až do domu. Obavy má především o malého syna. „Už si nevím rady. Letos už je to několikátá přímo v baráku. Mám malé dítě a mám obavy,“ svěřila se. S nejjedovatějším pavoukem se navíc letos zdaleka nesetkává poprvé.

Také jste se setkali se zápřednicí jedovatou? Stihli jste ji vyfotit? Pošlete nám snímek na redakční adresu zdenek.plachy@denik.cz, poskládáme fotogalerii. Připište kdy a kde snímek vznikl a kdo je jeho autorem.

Jak zápřednici jedovatou poznat

Jde o největší druh evropské zápřednice. „Délka těla dospělých samic je až 15 milimetrů včetně 4 až 6 milimetrů dlouhé hlavohrudi. Ta je u samců nápadně červená, u samic o něco světlejší až hnědá. Samci i samice mají mohutná oranžová až červená kusadla s černými špičkami. Na kusadlech (chelicerách) je několik zoubků. Zadeček je u samic světle hnědý s naznačeným tmavším proužkem zhruba do půli zadečku. Samci mají zadeček nápadně žlutý s tmavším proužkem uprostřed. Zadeček se u samců ke konci zužuje. Nohy jsou dlouhé, světle hnědě zbarvené,“ uvádí například portál naturabohemica.cz.

Od ostatních zápřednic se liší právě výrazným zbarvením a velikostí. Různým druhům zápřednic se podrobně věnuje například web cheiracanthium.vcm.cz.

Zápřednici jedovatou může laik zaměnit například za neškodnou zápřednici Mildeovu. Právě ta se nejčastěji v lidských příbytcích objevuje, zatímco její jedovatá příbuzná je nevyhledává. Na rozdíl od zápřednice jedovaté má jednotně zbarvené tělo do průhledné světle hnědé až béžové. Případně za šestiočkusnovačku domácí či zápředku domácí

Pavoukům v lidských obydlích se podrobně věnuje na svém webu Národní muzeum

Co se stane po kousnutí

Zápřednice jedovatá má tak silná kusadla, že je schopna prokousnout lidskou kůži. Navíc disponuje jedem. „Kousnutí je bolestivé a místo kolem vpichu opuchne. Ke kousnutí ovšem dochází opravdu výjimečně, pavouk kousne jen když jej někdo zmáčkne. Varování před možnými komplikacemi pro alergiky je spíše předběžná opatrnost – doložený případ nějakých zdravotních následků dosud chybí. A vzhledem k tomu že zápřednice jedovatá se vyskytuje běžně v celé jižní Evropě, pokud by byla skutečně nebezpečná, dávno by se to vědělo,“ uvádějí odborníci z České arachnologické společnosti

Kousnutí může být doprovázeno znecitlivěním místa, vzácně i zvýšenou teplotou, zrychleným tepem a podobně. Pro zdravého člověka ale nepředstavuje riziko. „Je ovšem těžké odlišit faktický účinek kousnutí od psychického stresu z obav, které člověk v takovém případě zažívá,“ upozorňují arachnologové. „Na kousnutí naším domácím pavoukem u nás ještě nikdo nikdy nezemřel," uvádějí.

Příznaky kousnutí samy odezní během několika hodin nebo do druhého dne, otok a bolestivost místa kousnutí mohou přetrvat o něco déle. Tato zkušenost bývá srovnávána s u nás běžným bodnutím včely, vosy či sršně. 

Jak se pavouků zbavit

Odpověď na to, jak se návštěv zápřednic jedovatých (a dalších hmyzích nezvaných hostů) zbavit, není jednoduchá. „Zápřednice nejraději žijí na suchých úhorech a loukách, najdete je ale i na parkovištích a nesečených trávnících ve městech. V jižních částech Evropy, kde je tato zápřednice běžně rozšířená, žádnou paniku mezi obyvateli nevyvolává. Ani počet kousnutí není nijak vysoký. Lidé o nich vědí a jsou proto opatrnější," uvedl již v minulosti pro Deník entomolog Lukáš Spitzer.

Zápřednice jedovatá žije ve vysokých travách. Tam v letních měsících vytváří kokony a z nich vyvádí mláďata. Jedním z opatření proti nevítaným sousedům tak může být pravidelné sečení luk v okolí lidských příbytků.