Zároveň tak zrušili své usnesení, podle kterého mělo město pozemky prodat přímo společnosti Pernštejn City. Ta v areálu chtěla vybudovat zhruba 400 družstevních bytů. „Městu navíc tento model poskytuje větší jistoty, že se pozemky nestanou předmětem spekulací, či o ně město přijde, aniž by byl naplněn stavební záměr města, daný územní studií," řekla náměstkyně primátora Helena Dvořáčková.

Jenže tento postup se nelíbí právě společnosti Pernštejn City. Ta už byla jen krůček od toho, aby pozemky získala za 15 milionů korun. Jenže ke schválení smlouvy nakonec nedošlo, pardubický podnikatel Dušan Kačmarik totiž za pozemky nabídl 20 milionů korun. Žádný projekt ale od té doby nepředložil.

Společnost Pernštejn City jeho nabídku později dorovnala. Ani to ale zastupitele nepřesvědčilo. „Město na to nereagovalo. Zdá se nám to hodně divné," uvedl jednatel společnosti Pernštejn City Evžen Musil.

Firma se do veřejné soutěže nepřihlásí a to i přesto, že o pozemky usiluje už deset let. „Ale je možné, že do ní půjde někdo jiný, kdo nabídne 35 milionů korun, postaví si tam cokoli, co pro něj bude výhodnější. Nemyslím si, že by to bylo dobře pro město," řekl jednatel Pernštejn City Jiří Topolský s tím, že se sám do soutěže možná přihlásí – v závislosti na jejích podmínkách. Topolský už v Pardubicích postavil například kliniku Vektor nebo obchodní dům Pyramida.

Jediným parametrem soutěže přitom bude kupní cena za práva stavby a pozemky samotné. „Předpokládám, že veřejná soutěž na prodej těchto pozemků bude vypsána po zářijovém jednání zastupitelstva města. Minimální kupní cena za prodej práva stavby bude určena znaleckým posudkem jako cena v místě a čase obvyklá," dodala Dvořáčková. Pozemky budou na developera převedeny až ve chvíli, kdy budou zastavěny.

Vítěz soutěže se bude muset mimo jiné zavázat, že na pozemcích vybuduje bytové domy a nezbytnou infrastrukturu v souladu se závaznými částmi již zaregistrované Územní studie Hůrka. Součástí smlouvy budou i záruky, které v dalších etapách zástavby tohoto území umožní vhodné napojení na inženýrské sítě i dopravní infrastrukturu. Část bytů, které se v tomto území postaví, musí být určena k nájemnímu bydlení.

Právě kvůli tomu, že společnost Pernštejn City chtěla postavit cenově dostupné byty, byla dlouhodobě kritizována. Opozice se bála, že v oblasti vznikne ghetto. „Jak by mohlo z družstevních bytů vzniknout ghetto? Stanovy byly poskládané tak, aby tam žili slušní lidé. Ghetto tam vznikne teď. Bude tam ubytovna a sto sociálních bytů. Kdo další tam půjde bydlet?" otázal se Musil.´

Podle Dvořáčkové nic takového nehrozí. „Nemyslím si, že by tyto byty nepřitáhly správnou skupinu obyvatel. Mladí lidé nemají 4 miliony korun na nový byt. Sto bytů je malá část a umožňuje to developerovi udělat tam dalších 300 bytů, které prodá nebo na kterých vydělá jinou formou," řekla náměstkyně.

Celá záležitost dost možná skončí u soudu. „Vymysleli jsme studii a oni se jí chtějí držet. Na základě toho, co jsme připravili, chtějí udělat výběrové řízení. Práce na tom už nás stála pět milionů korun. Zvažujeme, že to tak nenecháme, už jsme to konzultovali s právní kanceláři," poznamenal Musil.