Úkolem veterinárního lékaře je pečovat o zdraví a pohodu zvířat. Každé z nich má své potřeby a vyžaduje jiný přístup, zvlášť pokud je to vrcholový sportovec jako třeba dostihový kůň. Na pardubickém závodišti se už deset let o tato ušlechtilá zvířata stará MVDr. PETR PŘIKRYL.

Co obnáší vaše práce?
Při každém dostihovém dnu začínáme veterinární přejímkou koní. Podle startu prvního dostihu to je většinou v osm nebo v devět hodin ráno. Průběh přejímky vychází z nařízení, které vydává Státní veterinární správa pro konání sportovních akcí.

Jak taková přejímka vypadá?
Nejdřív zkontrolujeme průkaz koně, kde musí být zapsaná vakcinace i vyšetření na infekční anémii, které je teď hodně aktuální. Je to sérologické vyšetření krve. Pak už dojde k fyzické přejímce. A také jsou zkontrolovány čipy koní. Všichni koně, čeští i zahraniční, musí splňovat stejné podmínky.

Co následuje po přejímce?
Hodinu a půl před začátkem dostihu jdeme k dostihové komisi, kde se shrnují poznatky o koních jestli jsou na závodišti, jaké případné změny jsou ve zdravotním stavu, který kůň startuje a který naopak ne… Tu zbývající hodinu a půl pak věnujeme přípravě, nastudujeme si kurzy dostihů, nachystáme si do aut vybavení, které potřebujeme, připravíme si ošetřovnu. To nám tak akorát pokryje čas do startu prvního dostihu.

A může se stát, že když se vám koník po fyzické stránce nezdá, že ho do dostihu nepustíte?
Od toho se snažím být v paddocku. Když by nějaký kůň zdravotní indispozici měl, museli bychom se obrátit na dostihovou komisi, která rozhodne, zda bude startovat nebo ne. Zatím se nám to ale nestalo. V minulosti byly před Velkou pardubickou kondičky, tam jsme jednou koně vyloučili. Byla to v podstatě taková slavnostní přehlídka i pro diváky, oni i my jsme viděli koně v pohybu. Myslím, že to byla dobrá věc. Pak se bohužel kvůli protestům některých trenérů zrušila. Letos se ale k povinné veterinární přehlídce vracíme, nebude ale veřejná. A ono opravdu není špatné ty koně před dostihem vidět, abychom se pak vyhnuli nějakým spekulacím, jestli kůň byl či nebyl zdravý.

Poznáte třeba i psychické rozpoložení koní před dostihem?
U dostihových koní se to těžko poznává, nemůžete podle toho nic sázet. Jsou trénovaní na maximální výkon, podle toho vypadá jejich krmení a metabolismus. Každý reaguje jinak. Lidé jsou také před závodem nervózní a těžko je kvůli tomu můžete vyloučit. Někdy je spíš na škodu takový ten klid, než když je kůň zahřátý a je vidět, že je to bojovník a že do toho dá všechno.

Co vás čeká po dostihu?
Během dostihů nás čeká ta nejhorší práce, když se něco stane a musíme zasahovat na dráze. Protože právě tam to jsou většinou ty nejkomplikovanější případy. Ale medicína už natolik pokročila, že i s některými zlomeninami si dokážeme poradit. Po dostihu se věnujeme nejvíce ošetřování nějakých drobných oděrek přece jen se koně občas o nějakou překážku škrábnou, případně provádíme rentgenologická vyšetření nebo endoskopii.

Když koně doběhnou do cíle, kontrolujete, v jakém jsou stavu?
Samozřejmě. Hlavně na dekorování je pouštíme až poté, co si ověříme, že jsou v dobrém zdravotním stavu, aby nám nezkolabovali. Díváme se, jestli nemají nějaké otevřené nebo krvácející zranění. Když někoho pošleme domů, což se stává, nahlásíme to dostihové komisi, případně ho zchladíme a koník si může jít odpočinout.

(pad)