Změnilo by se tím ale něco? Chovatelé psů tvrdí, že nikoliv. A doplatili by na to jen poctiví a rozumní chovatelé. Ti, kteří své „miláčky“ vedou k agresivitě a zápasům, by se prý mohli dál smát.

„Problém není o psech, ale o jejich výchově. Ne nadarmo se říká, jaký pán, takový pes,“ poznamenávají unisono.

„Zaútočit totiž dokáže, když je výchova opravdu špatná, i pudl,“ přisvědčuje šéfka Bulldog Klubu Jana Sobotková z Kostelce nad Orlicí.

Chovatele z Potštejna pokousal jeho bulteriér tak, že vykrvácel. Přímo v kotci na zahradě svého domu, když psovi nesl žrádlo. Sousedé nalezli Josefa Hovorku v tratolišti krve až v sobotu ráno. Chovatel byl v okolí známý jako muž, který dost pil, v poslední době se měl potýkat i s dluhy a psychickými problémy. Mnozí psi podnapilé lidi rádi nemají.

„No vidíte, možná i v tom mohl být problém. Jsme opět u té disciplíny a rozumu. A žádný, sebepřísnější zákon s tímhle nic neudělá,“ podotkl předseda českého Klubu anglického bullterriera Petr Daněk z Doudleb nad Orlicí.

„Řidiči na silnicích zaviní takových tragédií svým stylem jízdy mnohem víc a o žádném zpřísnění jejich postihů se nemluví,“ dodal Daněk.

„Ten pibull byl pěkný hajzlík. Já jsem už minulý týden Pepovi říkal, zbav se ho, ten je nebezpečný. Škola a školka hned vedle, chodí tady spousta dětí, nech ho zabít. A on nakonec zabil jeho,“ třese se hlas Petru Pivcovi, sousedovi mrtvého Josefa Hovorky.

V parlamentě už návrh na zpřísnění legislativy byl. Jedním z předkladatelů byl tehdy, před dvěma lety, ostatně i královéhradecký poslanec Jiří Hanuš (KDU-ČSL). Ale když došlo na lámání chleba, ruku pro zpřísnění chovu bojových plemen nakonec sám nezvedl. „Před posledním hlasováním už byl zákon kvůli schváleným připomínkám tak vykuchaný, že postrádal smysl,“ uvedl.

Podle médií poslanci tehdy podlehli tlaku chovatelské lobby. „Byly tam tlaky, ale nevím, jestli přímo od chovatelů psů, ale spíše od rádoby ochránců přírody,“ vzpomíná královéhradecký poslanec.

Podobný případ jako v Potštejně se stal nedávno v Liberci, v Ostravě zase pitbulteriér vážně pokousal tříletou holčičku. Kynologové se shodují, že na vině je vždy majitel psa, který nezvládl výchovu.

„Žádný pes se nerodí jako agresivní zvíře,“ podotkla kostelecká chovatelka Sobotková.

S bojovými plemeny si ale neví rada celá Evropa, nejenom Česko. Ve Velké Británii platí od roku 1991 zákon, který některé rasy úplně zakázal chovat, přesto se opatření minulo účinkem. Z prodeje takových psů totiž – podobně jako u drog – putují obrovské zisky.

Chov pitbulteriérů, stafordšírských teriérů a jejich kříženců byl zakázán i ve Francii, Německu, Nizozemsku a Švédsku.

Čistokrevná šelma, či "zlý vořech"?

Když se zeptáte chovatelů psů, zda by byli pro zpřísnění legislativy, málokdy se brání zuby nehty.

Podobným úvahám, které se objevují vždy po nějaké tragédii, se totiž spíše smějí.

„Postihne to jen chovatele čistokrevných zvířat. Ale různé množství kříženců a voříšků, kteří mají výchovu často mnohem horší, bude z obliga. Jakékoliv zákony jsou proto nesmyslné, už i Němci od nich ustupují,“ kroutí hlavou šéf Klubu anglického bullterriera Petr Daněk z Doudleb nad Orlicí.

„Každý zákon se dá obejít. Co uděláte třeba se zvířaty bez papírů? Poctiví a rozumní chovatelé na tom budou biti, lumpové budou mít pré dál,“ přidala se Jana Sobotková z Bulldog Klubu v nedalekém Kostelci nad Orlicí.

Někteří poslanci si zlepšení situace slibují od povinného čipování psů. Tím by bylo možné zjistit identitu psa a vypátrat jeho majitele. Ani tomu se chovatelé nebrání. Ale ptají se: jak však čipy pomůžou omezit agresivitu psů?

„Jsme jednoznačně pro. Čipovat budeme od Nového roku. Je to lepší než tetování, které se brzy stává nečitelným,“ dodala Sobotková.

Problémy s klasifikací nebezpečných psů v případném zákoně připouští i královéhradecký poslanec Jiří Hanuš. „Jak je rozlišit? Podle plemen? Nebo podle výšky v kohoutku? Lidé bohužel často nemají rozum při rozhodování, jakého psa si pořídit. A pak na něj nestačí,“ řekl Hanuš.

Nové snahy o zpřísnění chovu bojových plemen očekává v souvislosti s nynějším projednáváním zákona o týrání zvířat. Ten brzo půjde do druhého čtení. „Já sám bych byl pro,“ připustil Hanuš.