Přes 18 a půl tisíce vypadá jako cifra z říše pohádek. A to je k tomu ještě třeba dodat, že Východočeši jsou v celorepublikovém porovnání placeni velmi podprůměrně. Hůř jsou na tom jen lidé v Olomouckém a Karlovarském kraji.

Dokonce i na kamenité Vysočině se platí lépe než u nás.

„Na vině nízkých platů je především nevyhovující struktura průmyslu. Je zde vysoká převaha textilního průmyslu, chybí zde těžká odvětví nebo centrální instituce s vysokými platy. Svůj podíl má také nevyhovující dopravní infrastruktura,“ uvedl ředitel Hospodářské komory Pardubického kraje František Jarolím.

Nízká úroveň mezd je především v zemědělských oblastech, jako Jičínsko, Rychnovsko nebo Svitavsko, kde vždy převažoval textilní průmysl. Podniky zkrachovaly a dnes si tam o 18,6 tisíce korun může zdát ani ne třetina nejbohatších.

„Nechápu, kde ten průměr berou, já jako mistr mám 19 tisíc a mí kolegové nedostávají na výplatnicích ani šestnáct,“ kroutí hlavou Daniel Klempíř z Pardubic.

Průměr je opravdu jen průměr, připomínají statistici. Dosahuje na něj zhruba třetina zaměstnanců. Ostatní mají méně. Úroveň průměrných platů totiž ve statistickém zúčtování navyšují statisícové platy nejlépe placených manažerů.

Oproti loňsku vzrostly průměrné platy ve východních Čechách o 7,5 procenta. To je sice v republikovém srovnání sice nadprůměrný růst, od Prahy se ale přesto stále vzdalujeme. V hlavním městě během sedmi let platy vzrostly dokonce o 80 procent, z 14 642 korun v roce 2001 na 23,5 tisíce z konce loňského roku. Průměrné platy Pražáků jsou nyní vyšší o značnou sumu – 8200 korun.

Textilní firmy, které nejvíc brzdí růst platů, jsou přitom v kleštích. Rychlejší navyšování zaměstnaneckých platů si nemohou dovolit kvůli rostoucí konkurenci, která je tak doslova drží v šachu.