Příhrádek v Pardubicích prochází rekonstrukcí a archeologové tak dostali možnost nahlédnout pod podlahu budov, které vyrostly na místě původní zástavby z doby před Pernštejny, kdy je historická mapa města samé bílé místo. Archeologický výzkum je příležitostí alespoň trochu poznat místa, která byla součástí Pardubic již ve 14. století. Špalíček domů lemujících cestu k zámku je zatím samá záhada.

BÍLÁ MÍSTA HISTORIE
Asi metr pod úrovní náměstíčka začínají v rohu jednoho z domů archeologické situace. „Vloni jsme tu už provedli sondy, které nám řekly, že tady můžeme něco očekávat. Jsme v místě, kde se stavba dostane nejhlouběji a nacházíme doklady osídlení z druhé poloviny 14. a první poloviny 15. století, kdy zmínky o Pardubicích jsou dost strohé. Není příliš známa jeho hmotná kultura ani podoba města.

Archeologická situace, kterou budeme dokumentovat, mohla být sklepem, suterénem domu nebo středověkou odpadní jámou. To vše pak určitě souvisí s původní zástavbou Příhrádku. Stávající domy vyrostly až za Pernštejnů v počátku 16. století,“ říká Tomáš Zavoral, archeolog Východočeského muzea Pardubice.

Pod podlahami domů je sprašovitá půda a jíl jako pozůstatek činnosti obou řek a také množství zásypů a vyrovnávek, kterými tehdejší stavitelé rovnali terén. Právě v nich se pak objevují kusy keramiky i kamnových kachlů z nejstarších dějin města. Pravděpodobně z doby, kdy staré budovy ustupovaly pernštejnské výstavbě.

Krom keramiky se tu nachází zbytky zvířecích kostí nebo struska po kovářské výrobě. V domě dokonce kovárna byla.

HUS I ŠVÉDSKÁ MUNICE
„Četné jsou i nálezy kamnových kachlů. Ty jsou z doby pernštejnské i starší. Mezi nimi je i jedna, kde jsme, myslím, bezpečně poznali výjev z Kostnice z upálení mistra Jana Husa,“ doplňuje Zavoral. Bez zajímavosti není ani nález zlomků kameninových pohárů z předpernštejnské éry. Kamenina totiž byla jako kvalitní stolní keramika v majetku majetnější vrstvy a v tomto případě půjde zřejmě o import luxusní stolní keramiky z Německa z počátku 15. století.

Další zajímavostí jsou nálezy z třicetileté války, tentokrát jde o švédský import. „V nálezech jsou i dělové koule pravděpodobně z doby, kdy město oblehla švédská vojska. Jsou ocelové a jedna z nich byla určitě vystřelená. Nálezy ale pocházejí opět ze zásypů podlah, takže nemůžeme s určitostí říci, že právě toto místo bylo cílem palby. Výzkum ale probíhá i v patrech domů. Tam se nacházejí už podstatně mladší nálezy, jako byl krejcar z 19. století, potravinový lístek na chléb z roku 1942 či vydání Rudého práva z roku 64,“ dodává Tomáš Zavoral.

JAK SE BÁDÁ VE SKLEPĚ
"Systematický odkryv probíhal v místnosti s nejnižší niveletou, tedy v místě, kde se budoucí stavební práce primárně dotknou archeologických situací schovaných pod mladšími zásypy. Místnost byla rozčleněna na takzvanou čtvercovou síť a kopána tak, aby se zachovaly souvislé profily v celé délce archeologického výzkumu. Odkryv probíhal postupným odebíráním přirozených vrstev od nejmladší po nejstarší a vše bylo průběžně dokumentováno. Tento způsob exkavace zachovává archeologické situace pro postupnou dokumentaci. Je tedy možné rekonstruovat a posuzovat každou situaci zvlášť a díky tomu můžeme datovat poměrně přesně, jak se místní terén vyvíjel. Například díky kolmým řezům k zděným konstrukcím jsme schopni rozlišit, zda vrstvy, které kopeme jsou starší či mladší než samotný dům, který se právě rekonstruuje," dodává Martin Lanta archeolog Východočeského muzea Pardubice.