V Pardubickém kraji se konaly přijímací zkoušky na střední školu z rozhodnutí krajského úřadu tak, že žáci konali testy z českého jazyka, matematiky a všeobecných studijních předpokladů, které připravila agentura SCIO a za které bylo možno získat maximálně 130 bodů. Dalších maximálně 50 bodů mohla žákovi přidělit střední škola podle dosavadních úspěchů na základní škole (například za vysvědčení, olympiády – první až třetí místo v okresním nebo krajském kole), ale způsob přidělení musel být žáků oznámen předem.

Celkem mohl žák tedy získat maximálně 180 bodů a kraj stanovil minimální hranici pro přijetí v prvním kole – na gymnázia a obchodní akademie 115 bodů, na ostatní střední školy 75 bodů.

Smyslem takto konaných přijímacích zkoušek bylo zjistit, zda se na střední školu hlásí žáci požadované úrovně.

Jakou strategii školy zvolily?

Střední školy zvolily strategii přidělení bodů za základní školu různě. Některé tak učinily korektně a průhledně, jiné všem uchazečům přidělily nejvyšší možný počet – 50 bodů, aby si zajistily dostatečný počet žáků už v prvním kole.

Tento fakt velmi ovlivnil úspěšnost žáků u přijímacího řízení, protože o splnění minimální hranice pro přijetí rozhodovaly často jen desetiny bodu. Navíc velmi zkreslil pohled na to, jak dobří žáci se hlásí na konkrétní střední školu.

Výsledkem prvního kola přijímacího řízení bylo, že mnoho žáků nesplnilo minimální hranici pro přijetí, a to mnohdy na žádné ze tří středních škol, na které se mohli hlásit. Nutné bylo tedy konat druhá kola přijímacího řízení, v kterém střední školy bodovou hranici pro přijetí snížily. Je otázkou, zda hledat příčinu tak masového neúspěchu na straně žáků nebo ve špatně stanovené minimální hranici bodů, především pro gymnázia a obchodní akademie.

Vhodnější volba minimální hranice

Testování znalosti žáků a jejich studijních předpokladů při přijímání na střední školu je jistě potřebné, otázkou je vhodnější volba minimální bodové hranice.

Diskutabilní je i přidělování bodů za prospěch na základní škole, díky nemuž mohly střední školy tak zásadně přijímací řízení ovlivnit.
Jak se zdá, někde i velmi zarážejícím způsobem, který je nad rámec pravidel stanovených krajem. Například na Gymnáziu Mozartova v Pardubicích (na snímku), zdá se, přestaly platit zákonitosti pravděpodobnosti a statistiky. Jak jinak pohlížet na výsledkovou listinu, která je zveřejněna na oficiálních stránkách této školy pod názvem Harmonizované výsledky přijímacího řízení – 1. kolo? V ní je na první pohled zřejmá „podivná náhoda“ – těsně nad hranicí potřebnou k přijetí (115 bodů) se nahromadilo neuvěřitelných 30 žáků v rozmezí jediného bodu a za touto hranicí zeje mezi 115 a 110 body díra! (Na ostatních středních škollách v kraji je rozložení bodového zisku žáků rovnoměrné a odpovídá statistickým zákonitostem).

Ještě podivnější je, že tato „statistická anomálie“ vznikla až poté, co ředitelství Gymnázia Mozartova přičetlo body za základní školu k SCIO testům, které jsou statisticky v pořádku. Pokud byl dodržen princip přidělení bodů za základní školu předem, nemohlo to ovlivnit tak výrazně body žáků právě těsně nad hranici přijetí. Díky této „náhodě“ zde splnilo kritéria přijetí v prvním kole obdivuhodných 84 žáků.

Jsme snad svědky nestandardního boje o žáky za každou cenu?

Nedivím se, že někteří rodiče jsou touto skutečností rozčarováni.

rodiče žáků, kteří konali přijímací zkoušky na gymnázia