Způsoby, jak bránu opravit, jsou ale dva. Na to, jaký z nich zvolit, se město ptá občanů. „Město nyní spustilo anketu, jejímž prostřednictvím chce zjistit, jak obyvatelé přijmou variantu doporučovanou odborníky, tedy navrácení věže do původní omítnuté podoby,“ uvedla mluvčí magistrátu Nataša Hradní.

Podle odborníků je varianta, při níž bude věž zahalena bílou omítkou, lepší, protože se jedná o nejkomplexnější způsob opravy. Navíc odpovídá tomu, jak brána dříve vypadala. „Zelená brána je v Pardubicích jedinou dochovanou branou gotického městského opevnění. Zatímco předbraní je od samého počátku omítnuto, věž Zelené brány omítku již více než sto let nemá,“ informoval městský architekt Aleš Reiský.

Bez omítky ji nechtěli

Brána byla postavena v roce 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o 13 metrů, opatřena zastřešením a omítnuta stejně jako předbraní. „Až v roce 1912 byla zbavena omítky a byl vybudován ochoz. I tehdy zásadní změna vzhledu Zelené brány vyvolala vlnu kritiky,“ dodal Reiský.

Lidé v Pardubicích ale bránu znají jen s odkrytým zdivem, které je místy doplněno cihlami, opukou a pískovcem. To však památce nesvědčí. „Posudek hovoří o nízké pevnosti zdiva, způsobené jak použitými materiály, tak způsobem zdění. Odstranění omítek v roce 1912 urychlilo degradaci povrchu zdiva nejen vlivem kyselých dešťů, ale i přímým teplotním namáháním,“ vysvětlila Hradní.

Tuto podobu by bylo možno zachovat konzervační metodou, která spočívá v očištění a chemickém ošetření kamene, což by ochránilo materiál před povětrnostními vlivy. Podle zástupců města ale metoda nevyřeší teplotní namáhání a postupnou degradaci zdiva.

„Konzervaci kamenů je navíc třeba maximálně po pěti letech obnovovat. Tyto práce, mající charakter kvalifikované restaurátorské práce, by byly pro město do budoucna pravidelnou finanční zátěží,“ upozornila Hradní.

O tom, jakou by brána měla získat podobu, mohou lidé do konce prázdnin hlasovat na webu města, svůj názor nám ale můžete sdělit i v anketě Deníku pod článkem.