„Tato dotace slouží jako podpůrný systém pro začínající včelaře, jehož cílem je rozšíření včelařské základny a zvýšení počtu včelstev na území našeho regionu. Zlepšují se tím také opylovací služby včelstev na kulturních i planě rostoucích květinách," řekl krajský radní pro životní prostředí, zemědělství a venkov Václav Kroutil.

Ke včelaření se prý i díky dotacím dostávají mladí lidé, nejmladšímu žadateli je 24 let.

Podle zkušeností známého pardubického včelaře Evžena Báchora sedmdesát procent začátečníků netuší, co vlastně včelařství obnáší, a z reality bývají rozčarovaní. „V jiných zemích, například ve Slovinsku, musí uchazeči nejprve půl roku pracovat pod dohledem zkušeného včelaře, pak tři měsíce navštěvují školu a musí složit zkoušku. Naše legislativa na včelaře pozapomněla," řekl Evžen Báchor.

V Česku má včelař vlastně jen dvě povinnosti: zaregistrovat se u Českomoravské společnosti chovatelů a dodržovat zákon o veterinární péči z roku 1992.

Každý včelař mohl Pardubický kraj letos požádat o příspěvek ve výši maximálně 12 tisíc korun. Ale náklady na rozjezd tohoto chovatelství jsou přibližně čtyřikrát vyšší. Jeden úl včetně rámečků a výplní přijde na více než čtyři tisíce, jedno včelstvo stojí 2500 korun. „A včelař potřebuje aspoň tři včelstva," připomněl Evžen Báchor.

Další peníze je třeba investovat do zařízení na stáčení medu. Jen medomet stojí kolem 25 tisíc korun. Koupit se musí také kuřák, ochranný oblek a další vybavení.