Dech se nad krásnou podívanou tajil. To potvrzují snímky z Pardubicka i z dalších částí východních Čech. Polární záře by mohla být viditelná i ze soboty na neděli a z neděle na pondělí.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu se jednalo o nejsilnější polární záři viděnou v našich zeměpisných šířkách za posledních 20 let - od 20. listopadu 2003. I díky tomu ji mohli spatřit obyvatelé na mnoha místech. Snímky nebeského úkazu zaplavily sociální sítě. Na záběry z různých míst se můžete podívat i v galerii článku. Je třeba ale upozornit, že lidské oko ji tak působivě, jak je zachycena na snímcích, nevidí. Citlivý fotoaparát telefonu ji dokáže zobrazit mnohem zřetelněji.
Nebeská show se může opakovat už o sobotní noci
Šance na další zaznamenání či spatření polární záře bude i ze soboty na neděli a z neděle na pondělí. Může za to bouřlivá aktivita Slunce, na jehož povrchu se vyskytují eruptivní oblasti, z nichž překotně uniká hustější sluneční vítr ve formě plazmatických oblaků. V posledních dnech se přitom takové oblasti nacházely na přivrácené straně k Zemi a vyprodukovaly hned několik silných erupcí (nejsilnější třídy X1.0), při nichž se oblaky plazmatu uvolnily ve směru k Zemi. Právě kvůli bouři jsou vidět polární záře i v místech daleko více na jih, než je obvyklé.
Polární záře pozorovatelné z našich končin bývají obvykle velmi slabé a často si je nezkušený pozorovatel zamění se světelným znečištěním z i několik desítek kilometrů vzdáleného města nebo třeba s pokročilými červánky. Skutečná polární záře je přitom viditelná zpravidla jen nad severním obzorem (ve směru k severnímu pólu) a na fotografiích má nápadnou červenou barvu. Vzácněji i zelenou.
Polární záře jsou totiž výškově mohutný jev, a zatímco jasná zelená vzniká už ve výšce okolo 90 km nad zemí, červená emise přichází ze zóny až do 300 km nad zemí. Od nás se na záře díváme z boku, a zatímco zelená část je častěji pod obzorem, výše položená červená se objevuje nízko nad obzorem. Proto vidíme hlavně ty červené. Jen vzácně jsou záře tak silné, že vystoupají výrazně výš nad náš obzor nebo se dokonce rozloží po celé obloze.
Jak záře fotografovat?
Ačkoliv polární záře bývají z našich končin často slabé, dokáží být dosti dynamické. K fotografování tak přistupujeme tak, že na stativ upevníme aparát se světelným objektivem (o ohniskové vzdálenosti mezi 15 a 50 milimetry; objektiv volíme s širším polem, je-li záře jasnější a rozsáhlejší). A fotografujeme na expozice v řádu 5-10 sekund, čemuž při světelnosti objektivu přizpůsobujeme ISO (obvykle mezi 1600-6400; čím je záře jasnější a objektiv světelnější, tím menší ISO volíme).
