Vojtěch Kaliba je muž středních let, který je po smrti matky svým okolím nucen, aby se konečně oženil a mohl převzít statek po stárnoucím otci. Pro Vojtěcha ale není takové seznámení ničím jednoduchým, je to sice dobrák, ale je velmi plachý. Nakonec se zdá, že našel štěstí, když si bere o hodně let mladší Karlu ze sousední vesnice. S mladou ženou ovšem přichází na Kalibův grunt i její matka, která postupně prosazuje svou vůli. Jak dlouho to Kaliba vydrží?

Thriller z Podkrkonoší vznikl na konci 19. století, téma manipulace v partnerských vztazích je ale nosné dodnes. Pardubická dramatizace se tak nedočkala žádné výraznější aktualizace, kostýmy Markéty Sládečkové neumožňují zasadit děj do nějakého přesného časového období – některé odkazují k době vzniku románové předlohy, jiné evokují spíše druhou polovinu minulého století.

VÝCHODOČESKÉ PÍSNĚ
Děj není veden čistě lineárně, v horním patře scény v hloubi jeviště jsou tak často symbolicky naznačeny budoucí události nebo věci, o kterých se v dialozích pouze hovoří. Najdeme zde také snovou scénu nebo mytologické peruchty, které ale působí dojmem zbytného ornamentu. Folklórní prvky do inscenace vnáší lidové východočeské písně, které upravil Jiří Pavlica.

Dramatizaci silného příběhu se bohužel nevyhnuly některé problémy. Především je v pardubické inscenaci nepochopitelně upozaděn Kalibův švagr Smrž (hraje ho Ladislav Špiner). Manipulátor, který pro vidinu zisku Kalibova hospodářství štve jednotlivé postavy proti sobě, je v Pardubicích jen jakýmsi žoviálním dohazovačem ve scéně námluv, poté se ze hry de facto vytrácí. Tvůrci se tím tak paradoxně připravili o dějovou linii, která je v Raisově románu možná nejaktuálnější – zištnost ve vztazích.

Problém je také s gradací psychického týrání Vojty ze strany jeho ženy a tchyně. První Kalibův vzdorovitý výbuch vyznívá nepatřičně, nepředcházela mu totiž žádná vypjatější manželská rozepře.

Vedení herců je v Rychlíkově inscenaci trochu nečitelné. Někteří hrají své postavy realisticky (Martin Mejzlík, Petra Janečková), jiní střídají civilnější rovinu s expresivními výbuchy emocí (Jana Ondrušková, Romana Chvalová) a další pojímají své role vyloženě s nadsázkou (Ladislav Špiner, Alexandr Postler).

OPĚT JINÝ NĚMEC
Hlavní pozornost na sebe pochopitelně strhává Milan Němec, který v roli Vojty Kaliby opět ukazuje jak mimořádně tvárným je hercem. Je tak zase úplně jiný než ve svých ostatních rolích, které jsou na repertoáru divadla. Kaliba je v jeho podání extrémně plachý, nejde tady o pouhou nesmělost, spíše se už jedná o vážnější psychický problém. K nejsilnějším scénám patří ty, ve kterých Vojta dojemně ilustruje hluboký cit k zemřelé matce.

Pardubický Kalibův zločin má šanci zaujmout silným příběhem a některými hereckými výkony, výrazný inscenační úspěch jako v případě Konce masopustu se ovšem tentokrát nedostavil.

Hodnocení Deníku: 50%