Poslední samec nosorožce severního bílého v pondělí naposledy vydechl. Pětačtyřicetiletý Sudán byl v posledních měsících ve špatném zdravotním stavu, proto veterináři přistoupili k jeho eutanázii.

Nosorožec trpěl degenerativními změnami svalů a kostí, které doprovázely rozsáhlé léze na kůži. Jeho zdraví se výrazně zhoršilo v posledních 24 hodinách, kdy se nebyl schopen postavit. Odborníci se proto rozhodli jeho trápení ukončit.

Sudán prožil neobyčejný život. V 70. letech minulého století unikl přesunem do Dvora Králové vybití příbuzných ve volné přírodě. Zplozením dvou samic významně přispěl k zachování svého druhu. Včera z něj byly odebrány genetické vzorky, které poskytují naději na rozmnožení bílých severních nosorožců pomocí nejmodernějších buněčných technologií. Poslední roky strávil zpátky v Africe.

„Sudánovou smrtí jsme všichni v Ol pejetě zarmouceni. Byl to úžasný nosorožec, skvělý ambasador svého druhu. Budeme si ho pamatovat pro jeho jedinečnou schopnost přitáhnout celosvětovou pozornost ke kritické situaci nejen nosorožců, ale mnoha tisíců dalších druhů, kterým hrozí vyhynutí v důsledku neudržitelné lidské činnosti. Doufejme, že jednou bude jeho odchod považován za významný iniciační moment pro ochranu přírody po celém světě,” uvedl Richard Vigne, ředitel rezervace Ol Pejeta.

Po Sudánově smrti zůstávají na světě poslední dvě samice nosorožce bílého severního, jeho dcera Nájin a její dcera Fatu, obě narozené ve Dvoře Králové a nyní žijící v rezervaci Ol Pejeta. Jedinou nadějí na záchranu těchto nosorožců je v současné době vývoj metod umělého oplodnění. Při ní budou využita vajíčka z posledních dvou samic, zmrazené semeno ze severních bílých samců a náhradní matky nosorožce bílého jižního pro donošení embryí.

ZA VYBITÍM STOJÍ PYTLÁCTVÍ

Poptávka po nosorožčí rohovině ze 70. a 80. let minulého století stojí za pytláctvím, které způsobilo vybití zvířat. V Asii rohovinu používali v tradiční medicíně, v Jemenu zase k výrobě rukojetí dýk. Nosorožci severní bílí přitom žili na území Ugandy, Středoafrické republiky, Sudánu a Čadu.

Poslední populace čítající asi 20 až 30 nosorožců v národním parku Garamba v Demokratické republice Kongo se stala obětí bojů v regionu na přelomu tisíciletí. Od roku 2008 považuje většina expertů severní bílé nosorožce za vyhynulé ve volné přírodě.

V roce 2009 odjeli poslední čtyři zvířata schopné reprodukce ze Safari Parku Dvůr Králové do rezervace Ol Pejeta v Keni. Africké podnebí a vegetace měly poskytnout vhodnější podmínky pro rozmnožování.

Samice však nikdy nezabřezly. Pozdější vyšetření odhalilo, že ani jedna z nich není schopná přirozené reprodukce.

UMĚLÁ REPRODUKCE POSLEDNÍ ZÁCHRANOU

Vědci se proto upnuli na vyvíjení metody umělé reprodukce. Safari Park Dvůr Králové a Ol Pejeta se spojily se specializovanými institucemi a odebrali vajíčka ze severních samic. Nyní se je pokusí oplodnit semenem uchovaným ze samců a následně je vloží do do příbuzných samic bílého jižního nosorožce jako náhradních matek.

„Sudán byl posledním nosorožcem bílým severním, který se narodil v divočině. Jeho smrt je krutým symbolem lidské přezíravosti k přírodě a zarmoutila všechny, kdo Sudána znali,“ řekl ředitel královédvorského safari parku Přemysl Rabas. „Není však důvod, abychom se vzdali. Měli bychom využít jedinečné situace, kdy mohou být nejmodernější buněčné technologie využity pro ochranu kriticky ohrožených zvířat. Může to znít neuvěřitelně, ale s využitím nově vyvíjených technologií by dokonce i Sudán ještě mohl mít potomky,” dodal.

Odhadované náklady na realizaci projektu se pohybují v řádu milionů dolarů.