ZDENĚK ZAMASTIL

Klesající křivka. Pardubičtí basketbalisté si ve druhé čtvrtině základní části oproti té první pohoršili. K sedmi výhrám a třem prohrám přidali téměř vyrovnanou bilanci šest vítězství a pět proher. Venku to byla ještě větší bída než v první části. Pardubický kapitán ZBYNĚK POSPÍŠIL je však celkem v klidu, do zahájení vyřazovacích bojů totiž zbývá dostatek času na odstranění neduhů.

Kapitáne, ještě než se dostaneme k hodnocení druhé čtvrtiny základní části, vraťme se k vašemu sobotnímu zápasu v Kolíně. Doma jste ho hravě smázli, teď dominoval soupeř?

Utkání ovlivnily tři faktory. Prvním z nich byly naše nevynucené ztráty, ze kterých Kolín dával jednoduché body. Nestály ho žádnou energii, a tak mohl být stále nahoře. Za další bych označil druhé střely domácích po úspěšných útočných doskocích. Rovněž v tomto případě získávali snadné body. V neposlední řadě soupeři pomáhala jeho tradiční zbraň, kterou jsou trojky. Dal jich hodně, což mu otevřelo dveře k vítězství.

Věděli jste o zlepšené formě Kolína, přesto jste mu cestu za výhrou usnadnili nekoncentrovaností, ze které pramenily zbytečné ztráty vašeho týmu…

Vnímali jsme zlepšenou formu Kolína, nicméně jsme chtěli předvádět naší hru. Soustředili jsme se především na svůj výkon. Dovolil bych si oponovat ohledně jedné věci. Chyby jsme sice dělali sami, ale nepramenily jen z nekoncentrovanosti. Protivník zkrátka podal dobrý výkon.

Shodneme se na tom, že Kolín je soupeř, proti kterému si nemůžete dovolit luxus v podobě více než dvacetibodového manka?
Naprosto. Kolínu se dařilo v průběhu utkání překonávat naší obranu. A tím, že se dostával k jednoduchým střelám, jeho vedení rychle narůstalo. Zastavit jeho útok byl náš největší problém.

Alespoň jste si mohli před play off vyzkoušet, jaké to je dohánět pořádné manko, nemyslíte?

Před poslední čtvrtinou jsme prohrávali o dvacet dva bodů. V tu chvíli už vám nezbývá nic jiného, než hrát vabank. Prostě vyrukovat s něčím jiným. Proto jsme zkusili naší obranu zagresivnit na maximum. Myslím, že se nám to podařilo. Získali jsme několik míčů, dali pár košů, ovšem nakonec to nestačilo. Dělali jsme, co jme mohli, už ale nebylo tolik času.

Udělejme za Kolínem tlustou čáru a posuňme se k bilancování první poloviny základní části, respektive její druhé čtvrtiny. Jak jste jako kapitán spokojen?

Jako tým jsme měli na víc, než jak to dopadlo. Nevyhnuli jsme se herním výpadkům, které nás mrzí a které nám možná v konečném účtování po základní části budou chybět. Určitě to mohlo být lepší!

Ve druhé čtvrtině jste zaznamenali horší bilanci. Soutěž pokročila, nemělo by tomu býti spíše naopak?

Takhle to nejde úplně říci. Zápasy, které jsme hráli před tím venku, jsme absolvovali před domácím publikem a naopak. Takže to není úplně směrodatné. Na rozdíl od první části jsme v té druhé nedokázali ztráty jinde nahradit.

Hrát ve druhé čtvrtině zápasy na venkovních palubovkách bylo pro vás doslova za trest. Kromě utkání na USK, jste ve všech tápali a hned čtyři ze šesti prohráli. Čím si to vysvětlujete?

Souvisí to s celkovou vyrovnaností ligy. Je to vidět i na ostatních výsledcích. Nejsme to jen my, kdo nedominuje na palubovkách soupeře. A to i na hřišti celků ze druhé poloviny tabulky.

Nemohu si odpustit jeden rýpanec. Vaše výkony jsou jako den a noc. Jeden den porazíte Děčín a vzápětí prohrajete v Jindřichově Hradci…

Konkrétně tato prohra nás velmi mrzí. Nicméně zpátky už vzít nejde. Proto musíme udělat vše, aby se už podobné fiasko neopakovalo. Nejlépe ji nahradit na palubovce týmu, kde se to až tak čekat nebude. Nemá už ale cenu nad tím bědovat  a nějak se v tom pitvat.

Ano, přesto pokuste se odpovědět ohledně těch nevyrovnaných výkonů. Z čeho pramení?
Víte, každý zápas je úplně jiný, jinak se vyvíjí, jinak se daří soupeři či nám. Každopádně se  nedá říci, že  bychom zápasy s papírově slabšími celky nějak podcenili, nebo hráli nekoncentrovaně.

Abychom byli úplně objektivní, váš tým ve druhé čtvrtině kosila zranění. Brzdila vás hlavně absence Muirheda. Někdy jste se museli obejít bez obou ústředních rozehrávačů Sanderse a Čarneckého, viďte?
Je to pravda. Na tyto situace ale máme dobře připravený kádr. K dispozici je třináct hráčů, kteří mohou naskočit do hry. Nemůžeme se na to vymlouvat. Navíc podobné věci se týkají i ostatních týmů. Jediné co potvrdím, že se nám zdravotní problémy v první polovině základní části hromadily. Tak doufám, že jsme si smůlu už vybrali.

Zůstaňme ještě u jména Sanders. Váše rozehrávačská jednička jakoby ani nestárla. Ve hře prokazuje obrovský přehled. A možná se při větší marodce  mohl ještě více zviditelnit…
Já myslím, že Ell vyniká i když jsme kompletní. Souhlasím s tím, že věk na něm není vůbec vidět. O jeho osobě už ale bylo řečeno mnoho, je to zkrátka skvělý hráč (úsměv).

Výhodou dlouhodobější soutěže je ta, že můžete před play off odstranit nedostatky. Teď si položme trochu hypotetickou otázku: Bude vašemu týmu na to stačit čas?
Rozhodně. Těch zápasů bude ještě tolik, že se dokážeme zlepšovat. Podle mého názoru se tabulka ještě několikrát promíchá. Zejména kolem čtvrtého místa je pořádná tlačenice. Na konci sezony se také určitě ukáže, jak který tým rozkládal minuty mezi jednotlivé hráče.

Po první čtvrtině základu si váš trenér stěžoval na to, že tým nedokáže udržet koncentraci po celý zápas. Jaký nedostatek byste ve druhé vypíchl vy?
Nebudu nějak konkrétní. Přijde mi, že si prakticky v každém utkání vybíráme horší okamžik v té dané činnosti. Někdy se s tím dokážeme vyrovnat. Jenž pokud se jich sejde více, těžko se to kompenzuje. To byl příklad právě posledního utkání.