SILNICE 2. A 3. TŘÍDY

Údržba silnic druhé a třetí třídy přešla před lety ze státu na kraje, ty si ale stěžují, že peněz ze státní pokladny jde na opravy příliš málo. Pardubický kraj za poslední volební období investoval do silnic II. a III. třídy více než 1,5 miliardy korun.

Kraj má připraveny a dokonce i vysoutěženy další projekty, na kterých je možné začít stavět okamžitě. V tuto chvíli na ně ale nejsou prostředky. Ve špatném stavu je například silnice vedoucí z Hradiště na Písku pod Kunětickou horu. Na Pardubicku se v posledních měsících řeší také jiný palčivý problém. Tím jsou mosty přes Labe. Při havarijním stavu mostu může kdykoliv přijít nařízení statika, které může provoz ukončit. Ve špatném
stavu jsou přitom hned tři mosty přes řeku Labe – jeden na jezu v Přelouči, další ve Valech a také kamenný most v Řečanech nad Labem.

ŠKOLSTVÍ

Pro střední, zvláště odborně zaměřené školy a učiliště v Pardubickém kraji nebyly uplynulé čtyři roky právě jednoduchým obdobím. Ředitelé škol a jejich kantoři, radnice měst a koneckonců i rodiče se báli, na kterou školu padne Černý Petr při „optimalizaci" sítě škol, z nichž mnohé kvůli nezájmu studentů zely prázdnotou.

Když se však kraj rozhodl síť škol před dvěma lety radikálně zredukovat, narazil na masivní odpor ze všech stran. Z důvodu trvalého úbytku dětí mělo být sloučeno nebo zrušeno deset středních škol, které kraj zřizuje. Kvůli odporu veřejnosti ale hejtmanství od plánu ustoupilo.

Krajští zastupitelé nakonec nechali na ředitelích škol, ať se s nedostatkem finančních prostředků sami poperou. Na některých školách se situace zlepšila, jinde je stále velice napjatá a ředitelé nemají peníze na takzvané nenárokové složky mezd učitelů. Počet dětí na středních školách v kraji se nyní pohybuje pod hranicí 21 tisíc. Jejich počet začne opět růst až po roce 2021.

Hejtmanství se rozhodlo pomoci poloprázdným technickým školám jinak. Například projektem Technohrátky, jehož cílem je zvýšit počet zájemců 
o studium, a také přechodem na takzvané duální školství, kde školy úzce spolupracují s budoucími zaměstnavateli studentů.

ZDRAVOTNICTVÍ

Největší proměnu v posledních čtyřech letech prodělalo v kraji zdravotnictví, konkrétně zdejších pět „okresních" a v dluzích se utápějících nemocnic.
Hejtmanství je sloučilo do jednoho subjektu s názvem Nemocnice Pardubického kraje. Fúze jim má zajistit lepší řízení a hospodaření a odstranit hrozbu insolvence.

Spojené nemocnice podle hejtmanství již nevytvářejí každoroční ztráty, i když jim kraj stále poskytuje takzvané vyrovnávací platby, kdy jim odpouští nájemné z bu-dov a pojištění. Přispívá také na činnost protialkoholní záchytné stanice nebo pohotovosti, které zdravotní pojišťovny nehradí.
Kraj rovněž zvýšil základní kapitál nemocnic o 250 milionů korun a nemocnice podle oficiálních statistik nyní nemají žádné pohledávky po splatnosti.

Letos by nemocnice měly skončit se ztrátou 9,5 milio-nu korun, z velké části se však na ní bude podílet zvýšení platů zdravotnického personálu o pět procent. Bez toho by ztráta byla mnohem menší.

Konkrétně Pardubickou nemocnici trápí personální problémy (nedostatek sester i lékařů) a dále pak nedostatek parkovacích míst. V současné době se připravuje výstavba nového pavilonu psychiatrie.

EVROPSKÉ DOTACE

V letech 2007 až 2013 bylo 
v kraji vyčerpáno celkem 38,4 miliardy korun na 6919 projektů. Za stejné období se celé České republice podařilo získat 686,2 miliardy korun. Pardubický okres si 
z této sumy „ukrojil" 10,3 miliardy korun.

Na Pardubicku se díky penězům z Evropské unie (EU) mnohé změnilo. Spolufinancovaly modernizaci a ekologizaci teplárny pardubického podniku Synthesia, byl z nich podpořen nákup nových vlaků, které jezdí
na trati Pardubice – Hradec Králové. Bruselské fondy dále pomohly obnovit Národní hřebčín Kladruby nad Labem, snížit emise v elektrárně v Opatovicích nad Labem, zlepšit sociální služby v kraji a modernizovat čistírnu odpadních vod v Pardubicích.

S pomocí fondů EU se také hojně zateplovaly budovy a opravovaly silnice.

DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST

Kraj letos sestavil plán dopravní obslužnosti na příští čtyři roky. Chce pokračovat v současném trendu, kdy páteřní dopravou zůstanou vlaky, na něž podle potřeb jednotlivých měst a obcí mají navazovat autobusy.
I nadále bude preferována především doprava do škol a zaměstnání. Pardubický kraj vynakládá na provoz regionálních vlaků a autobusů ročně od 600 až 650 milionů korun ročně, což je jedna z největších položek krajského rozpočtu.
Na železniční dopravní obslužnost v regionu přispívá i stát. V předchozích čtyřech letech poslal na pro-voz vlaků od 135 do 142 milionů korun. Na Pardubicku je síť spojů poměrně hustá, přesto by zejména menší obce uvítaly přidání autobusů.

(pro, kim)