„Právní zástupci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových obhájili dřívější rozhodnutí pozemkových úřadů, které zamítly nároky Bertholda Thun Hohensteina na vydání rozsáhlého nemovitého majetku po jeho otci, zabaveného po druhé světové válce na základě Benešových dekretů," informoval Deník  mluvčí Úřadu Robert Hurt. Městský soud v Praze tak potvrdil předchozí rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1.

Soudní spory už Thun nejspíš vzdal

„Předpokládám, že je to definitivní rozhodnutí. Berthold Thun si ještě mohl podat stížnost do Štrasburku, ale o tom informace nemám, takže už to asi vzdal," řekla našemu listu bývalá kastelánka choltického zámku Marie Fižová.
Pozemky v devatenácti obcích o rozloze tří tisíc hektarů se snažil Berthold Thun získat od roku 2008. „Podle pozemkových úřadů neuplatnil Thun Hohenstein svůj nárok ve lhůtě stanovené zákonem. Posledním možným dnem pro uplatnění nároku byl totiž 15. červenec 1996," vysvětlil Robert Hurt.

Žádost definitivně zamítl Ústavní soud

Bojovat o pozemky začal potomek šlechtického rodu poté, co Ústavní soud smetl ze stolu jeho předchozí nárokování choltického zámku  a obory. O panství na Pardubicku se začal soudit  v roce 1992.
„Od té doby uplatňoval Berthold Thun vlastnické nároky na rozsáhlý nemovitý majetek bývalého Svěřeneckého panství Choltice, Štěpánov a Valy na Pardubicku," uvedl Robert Hurt.
Právě tehdejší starosta Choltic Jan Málek se podílel na shánění důkazů, že šlechtický potomek na zámek a přilehlé pozemky nárok nemá.

„Thun začal svůj boj v roce 1991, kdy chtěl po památkovém ústavu movitý majetek – obrazy, skříně. Vzhledem k tomu, že mu tehdy bylo vyhověno, pustil se do soudních sporů. Sám jsem v archivech při shánění podkladů strávil čtyři měsíce," zavzpomínal na patnáctileté martyrium bývalý starosta Choltic Jan Málek.

Martina Kynclová