Na celý problém jste upozornili na základě jiného šetření. Jedná se tedy o náhodu?

Ministerstvo zemědělství nás pověřilo provedením studie o stavu ekologického zemědělství, která měla pomoci farmám, jež mají problémy se získáváním dotací. Naprosto neplánovaně jsme pak přišli na machinace organizovaných skupin firem, které provázejí odprodej pozemků.

Můžete popsat mechanismus onoho spekulativního jednání?

Do soutěže se přihlásí kromě místních farmářů i skupina podnikatelů odjinud. Ti podají několik různě vysokých nabídek, které výrazně převyšují vyvolávací cenu. Nejvyšší postupně stáhnou a pozemek pak dostanou za mnohem nižší cenu, než jaká byla u vítězné nabídky.

Lze tomu nějak zabránit?

Myslím si, že by bylo dobré, kdyby ti, co do výběrového řízené vstupují, museli složit kauci. Ta by v případě odstoupení ze soutěže propadla, v tomto případě pozemkovému fondu. Tak by se ukázal seriózní zájem o půdu a předešlo by se spekulačním nabídkám.

Šetření jste prováděli hlavně v severních Čechách. Je možné takováto zjištění paušalizovat na celou republiku?

Ve zmíněném regionu náš výzkum ukázal, že nestandardní metody při výběrovém řízení se týkají téměř sedmdesáti procent všech prodejů. Je více než pravděpodobné, že po prošetření se k podobnému číslu dostaneme i v ostatních oblastech.

Získané pozemky na sebe vážou značné dotace. Jaký je záměr této finanční podpory?

Jedná se o peníze, které by měly zůstat v regionu a napomáhat rozvoji v dané oblasti. Místní farmáři se ale k těmto financím nedostanou. Například na pozemek v Lužických horách získala jedna společnost šestnáctimilionovou dotaci na rok. Výsledkem bylo umístění stáda na půl roku a zaměstnání asi dvou lidí. Zbylé peníze byly využity úplně jinam.

Jak velké množství zemědělské půdy šlo do prodeje?

Jedná se přibližně o čtyři sta tisíc hektarů státní půdy. Lze jen těžko předpokládat, že vše proběhne bez obtíží, přesto nás nově zjištěný rozsah spekulací s půdou překvapil.