Prognózy neslouží jen široké veřejnosti, meteorologové dokážou kromě všeobecných připravit i speciální předpovědi například pro silničáře, zemědělce nebo letecký provoz. Posledně jmenované předpovědi se však většinou zpracovávají přímo na letištích.

VŠE, CO OVLIVNÍ SILNIČNÍ PROVOZ

Silničáře zajímá hlavně množství sněhu, kde a kolik ho může napadnout nebo jestli budou silnice namrzat. Zkrátka vše, co může ovlivnit silniční provoz. „V zimě se podle předpovědi teplot určuje, která sůl se použije. Pro větší mrazy slouží jiný typ soli, protože ta pro nižší mrazy přestává působit,“ vysvětlil meteorolog Tomáš Popelka.

Kolik sněhu napadne, zajímá i zemědělce, kteří mnohdy přes zimní období pomáhají s údržbou lokálních komunikací. Přednostně však předpovědi meteorologů využívají při zemědělské činnosti.

„U zemědělců jsou předpovědi rozdělené podle ročních období. Zajímá je, jestli bude, nebo nebude pršet. Podle množství srážek pak počítají únosnost terénu. Pokud je srážek více, tak do pole ani nevyjedou,“ popsal Popelka. Těžká zemědělská technika by mohla v rozbláceném poli zapadnout.

Podobné je to u hnojení a postřiků. „Při plánování postřiků je v některých případech lepší, když po jejich ukončení zaprší, u jiných naopak dvě hodiny po postřiku zapršet nesmí, protože by ztratil účinnost,“ řekl meteorolog.

A roli hraje i rychlost větru. „Když bude foukat deset metrů za vteřinu, nemá cenu postřiky dělat, šly by úplně jinam. Pokud se postřiky dělají v okolí zástavby, veškeré chemikálie by šly lidem do bytů nebo domů,“ upozornil Popelka.

Pro regionální předpovědi počasí používají meteorologové matematické modely, jejichž data se každých šest hodin přepočítávají. „K dispozici je náš model Aladin a potom další modely v rámci mezinárodní výměny. Data se pak různým způsobem porovnávají. A samozřejmě jde i o to, jaké má meteorolog, který předpovědi zpracovává, zkušenosti. Ne každý meteorolog totiž předpovídá počasí,“ dodal Popelka.

Pro měření teplot v Pardubickém kraji mají meteorologové k dispozici tři stanice – v Ústí nad Orlicí, Svratouchu a na pardubickém letišti. „Čidlo musí být umístěné v budce na místě reprezentující dané okolí nebo oblast v dvoumetrové výšce nad zemí, budka má žaluzie, aby měření nebylo ovlivněno slunečním svitem nebo větrem,“ vysvětlil Popelka.

Dlouhodobě nejchladnějšími místy v kraji jsou Dolní Morava – Slaměnka, Nedvězí a Svratouch, což samozřejmě souvisí s jejich nadmořskou výškou. Průměrně nejteplejší jsou Pardubice, Mokošín a Hrušová u Vysokého Mýta. „Mohou být i místa, kde jsou teploty nižší. Standardně se naše stanice neumisťují do mrazových kotlin, protože to nejsou reprezentativní místa,“ uzavřel meteorolog.