Přibližně sto. Zhruba kolem tohoto čísla se nyní pohybuje počet bezdomovců v Pardubicích. Jak se jim v téhle zimě daří přežívat noc na ulici?

V uplynulých dnech jsme se s pardubickou městskou policií vydali na několik míst, kde se tito lidé zdržují.
Prvním z nich je muž, který žije ve vlastnoručně postaveném obydlí v lese u Pardubic. Své jméno ani přesné umístění „zemljanky“ nechtěl uvádět, ale s úsměvem se o své zážitky podělil.

Patří k jedněm z těch lidí, jimž tenhle život ke spokojenosti stačí a stojí tak trochu mimo bezdomoveckou komunitu. Chodí do práce a neprolévá se alkoholem.
„Jediný problém je teď v zimě s vodou. Nosím ji od marketu tak dvacet litrů. Na polévku, čaj a na umytí. Musím ji ale skladovat uvnitř, jinak by zmrzla,“ říká muž, který při našem příchodu zrovna čistil malá kamna, která v obydlí udržují snesitelnou teplotu.

Teď nejsou mrazy…

„Když opravdu mrzne, tak to chce každou hodinu vstát a přiložit. Nemám na to budík, už jsem tak zvyklý. To bylo ale potřeba jen ve chvíli, když byly ty mrazy, ne teď,“ vysvětluje. Těmi mrazy měl na mysli teploty pod -20 stupňů Celsia. Noc, kdy jsme spolu mluvili, bylo „pouhých“ minus 12… Zima jej zřejmě nezaskočí, protože i venku chodí jen ve svetru.

Další skupina bezdomovců přespává přímo u pardubické univerzity. Pod mostem hned za novým kruhovým objezdem. Teplo jim tady v noci drží jedině několik vrstev dek a spacáků. Před větrem ale konstrukce mostu nechrání.

V sobotu večer, když na celém území padaly teplotní rekordy, jsme s hlídkou strážníků vyrazili do terénu znovu. První zastávka je nedaleko vlakového nádraží v Rosicích nad Labem. Opuštěný rodinný dům obývá hned několik obyvatel. Narážíme na tři páry, které obývají ty nejmenší komůrky, jež se v domě dají najít. Čím menší prostor, tím snadnější vyhřívání. Bydlí tady dokonce se souhlasem majitele opuštěného objektu.

Návštěvu ale musíme přerušit, strážníci mají práci jinde – dispečink přijal oznámení o signálu v tísni. Naštěstí se při příjezdu na místo ukazuje, že šlo jen o neopatrnost při manipulaci s hlásičem. Sotva se ale strážníci přesvědčí, že je důchodkyně v pořádku, přichází další hlášení. Strážníci jsou žádáni jako asistence u zásahu záchranky v jednom domě na Višňovce. Opilá manželka zde demolovala byt a odmítá jej opustit. Jen co ji strážníci a záchranáři předají na záchytné stanici, je hlídka vyslána do Nemošic, kde skupina útočníků rozbíjela okna rodinného domu.

Teploty za necelou hodinu spadly o pět stupňů na -17 stupňů Celsia a hlídka pokračuje v kontrolách bezdomovců.
Další cesta vede k jedné garáži na pardubické Višňovce. Tady v jedné z nich přespává další dvojice bezdomovců. Mají ji pronajatou. „Upozorňujeme je pravidelně na možnost zdarma přenocovat v azylovém centru. Většina ale tuto nabídku ignoruje, protože jedinou podmínkou je střízlivost,“ podotýká velitel hlídky Pavel Štegl.