Přijetí na záchytku? Nejdřív dechová zkouška, pak změřit tlak a zvážit

Dívka leží na parkovišti v ulici Za Pasáži, je opilá a nelze ji probrat z mrákot. Na místo po upozornění občanů vyjíždějí městští strážníci. S opilými lidmi se na ulicích Pardubic setkávají často. Sami však nemohou nařídit jejich převoz na záchytku, proto musí na místo volat lékaře nebo státní policii, kteří tuto pravomoc mají.

Právě Policie ČR je nejčastěji tím, kdo přiváží „klienty“ do Protialkoholní záchytné stanice ve Svítkově U Trojice.

Tam se opilý člověk dostane obvykle poté, co v opilosti ohrožuje sebe či své okolí, nebo se chová nevhodně na veřejnosti. Často jsou k lékařskému vyšetření přiváženi také lidé, kteří řídili motorové vozidlo pod vlivem alkoholu. A co je po projití dveřmi záchytné stanice čeká? To Pardubickému deníku popsal primář psychiatrického oddělení Pardubické krajské nemocnice Jan Kolomazník.

“Po přijetí na stanici je provedena dechová zkouška na stanovení hladiny alkoholu, v případě potřeby je odebrána i krev. Je změřen krevní tlak, puls, teplota, zjištěna váha, výška. Potom následuje lékařské vyšetření ke stanovení závažnosti opilosti a k vyloučení zranění, závažnější tělesné nebo psychické nemoci. V případě potřeby je provedena očista zachyceného. V dalším je převlečen a uložen na lůžko, kde je do vystřízlivění pravidelně kontrolován personálem záchytky, k dispozici je také kamerový systém. Před propuštěním je opět provedena dechová zkouška a kontrola tělesného a duševního stavu,“ popsal Jan Kolomazník .

Za noc strávenou na záchytce občan zaplatí 1500 korun – buď při propuštění na místě nebo je mu vystavena směnka.
Jak uvedl Jan Kolomazník, záchytná stanice má i své „stálé hosty“ s více než deseti záchyty. Záchytná stanice se potýká také s problémy s neplatiči - za loňský rok nezaplatilo zhruba 40 procent zachycených.

Třikrát se na záchytku dostal šestatřicetiletý muž z Ústí nad Orlicí. Jak zdůraznil, naposledy to bylo někdy v roce 2000. Pobyl si ovšem na záchytkách v Semanínské, v Pardubicích i Hradci Králové. Na okolnosti svých „excesů“ vzpomíná se smíšenými pocity. První noc na záchytce strávil společně se svým bratrem poté, co měli kontroverzi s městskou policií.

Pak následovaly pobyty v Hradci a v Pardubicích. „Nejdřív jsem byl v Hradci, to jsem měl konflikt s hospodským v ústecké nádražce. Měl jsem u něho dluh, on chtěl ovšem mnohem víc. A tak jsem otočil stůl. Přivolána byla policie a, i když jsem nekladl odpor, dostal jsem železa a jelo se,“ vzpomíná. Do Pardubic se pak dostal, když po konzumaci alkoholu zkolaboval ve vedru u domu, v němž bydleli jeho rodiče.

„Někdo zavolal záchranku, to už jsem ale byl při sobě. Marně jsem zdravotníkům vysvětloval, že jdu k rodičům a že jsem v pohodě. Prý jsem kladl odpor, byla přivolána policie, znovu železa a do Pardubic. Až tam jsem dýchal,“ vzpomíná dnes šestatřicetiletý muž z Ústí nad Orlicí.