Primátor Jaroslav Deml se zítra sejde s představiteli institucí, které mohou napomoci s řešením problémů, do nichž se nyní dostala komunita zahraničních dělníků. Těch v Pardubicích není málo, cizinci přitom nyní nemají práci a často již ani peníze. Dostávají se tak do svízelné situace.

Po bezpečnosti a zdraví nyní o práci

„Zatím jsme zaznamenali několik ojedinělých případů, kdy zahraniční dělníci hledali pomoc na naší radnici. Ze zákona nemáme povinnost starat se o cizince, kteří u nás přišli o zaměstnání a nemají peníze na cestu domů, ale bylo by krátkozraké před tímto problémem zavírat oči. Cizinci v Pardubicích žijí a pokud se dostanou do problémů, dostane se do problémů i město,“ říká primátor Deml. „Ostatně není to poprvé, co se zajímáme o dění kolem zahraničních dělníků pracujících v pardubických podnicích. První schůzku jsme iniciovali kvůli bezpečnostní situaci v některých částech města, kde cizinci žijí. Šlo o zvýšený výskyt výtržností či provinění proti pořádku. Další schůzku si vyžádal výskyt infekčních onemocnění, TBC a žloutenky, mezi zahraničními dělníky. Teď, s nástupem ekonomické krize, je tu problematika pobytu cizinců bez zaměstnání a tedy bez prostředků na území ČR.“

Na čtvrteční schůzku s primátorem se dostaví představitelé úřadu práce, cizinecké i republikové policie, zaměstnavatelů a další. Od setkání primátor přitom rychlé řešení neočekává. V tuto chvíli chce město zjistit, kolik cizinců a z jakých zemí zde žije a pracuje či jaká je jejich ekonomická perspektiva.

„Nejsem si jist, zda to někdo vůbec ví. Musíme si tedy ujasnit, jaká je situace cizinců v místních podnicích a co lze v nejbližší době čekat. Podle toho pak můžeme jednat dá,“ dodává Jaroslav Deml.

Ten se snaží vcítit do pozice lidí především z Vietnamu a Mongolska, kterých do Pardubic přijely tisíce. „Situace těch lidí není jednoduchá. Většinou jde o agenturní pracovníky, kteří najednou zůstanou v cizí zemi bez práce, bez znalosti jazyka a bez prostředků. Slyšel jsem, že někteří doma prodali vše, co měli, aby mohli vyjet do ,země zaslíbené’, kterou pro ně Česká republika z ekonomického hlediska určitě byla.“