První z osmi nezabezpečených skládek starých ekologických zátěží v areálu pardubické chemičky Synthesia byla odstraněna. Likvidace takzvané laguny betasmoly začala v roce 2006 a dokončena byla na konci loňského roku. Při sanaci bylo zlikvidováno 120 tisíc tun odpadů, náklady se vyšplhaly na 330 milionů korun.

„Sanace dopadla dobře, jelikož část odpadů bylo možné znovu využít. Původní odhady byly velmi optimistické – očekávalo se, že laguna betasmoly obsahuje asi 35 tisíc tun odpadů. Skutečnost byla ale jiná," uvedl vedoucí oddělení životního prostředí v Synthesii Jan Pokorný.

Jako asfalt

Betasmola má charakter pryskyřice, při vyšších teplotách připomíná asfalt. Sama o sobě není pro životní prostředí nebezpečná, rizikem jsou příměsi z chemické výroby. Kromě betasmoly se v laguně musely zlikvidovat i železité kaly a kontaminovaná zemina. Vytěžená betasmola byla využita převážně energeticky, část železitých kalů byla zpracována v cementárnách a kontaminovaná zemina byla uložena na skládku.

„Pracujeme na zlepšování stavu našeho areálu. Dokončení sanace laguny je splněním teprve prvního cíle, většina lokalit starých ekologických zátěží na svoje řešení teprve čeká," poznamenal generální ředitel Synthesie Josef Liška.

Firma má smlouvu se státem, který by měl na sanace postupně poskytnout prostředky ve výši 3,12 miliardy korun. Skládky jsou totiž z doby, kdy byla Synthesia státním podnikem. S uvolňováním peněz jsou ovšem problémy. Proto si nyní nechává podnik zpracovat analýzu, která by měla zjistit, zda je nutné všechny skládky likvidovat, nebo zda by je stačilo jen zabezpečit.

„Sanace skládek nemusí být nejvýhodnější cestou. Odpad by se totiž jen přemístil na jinou skládku. Alternativní cestou je zabezpečení skládky tak, aby nebyla rizikem pro své okolí," nechal se slyšet Josef Liška.

Od roku 1956

Historie laguny betasmoly se začala psát v roce 1956. V té době se hledělo spíš na splnění pětiletky než na rizika, kterou by mohl odpad v budoucnu představovat. Likvidace laguny měla být hotová do konce roku 2010. Ke zdržení došlo především kvůli výrazně vyššímu množství odpadu i fakt, že relativně mírné zimy komplikovaly manipulaci s betasmolou.

„Pardubice byly historicky dost zasaženy ekologickými zátěžemi, a to nejen v areálu Synthesie. Stěžejní je, že ve spolupráci se státem tyto odpady postupně likvidujeme. Oceňuji to i osobně, jelikož bydlím v Rosicích, což je v těsném sousedství areálu Synthesie," sdělil primátor Pardubic Martin Charvát.