Jedna ze starých ekologických zátěží, která se nachází na území Pardubic, a přitom v žádném okrajovém zastrčeném koutě krajského města, by se v dohledné době mohla stát minulostí.

Po letech jednání budou zřejmě počátkem nadcházejícího podzimu zahájeny práce na odstranění skládky kyselinových pryskyřic u marketu Lidl nedaleko hlavního železničního nádraží.

Starou ekologickou zátěž Parama, která leží mimo hranice této rafinérie, ale souvisí s její činnosti v minulých letech, bude pravděpodobně možné napřesrok vyškrtnout z tohoto seznamu. Zahájení sanačních prací u Lidlu, kde se doslova jako magma na povrch dere černá asfaltová hmota, se v této lokalitě očekává letos v září.

Od září do června

„Kyselinové pryskyřice byly v poválečných letech používány k zarovnání nerovností terénu. K jejich výronu u Lid〜lu došlo v roce 2004 v důsledku zemních prací při výstavbě marketu. Proto byl zpracován projekt sanačního zásahu, jehož financování bude realizováno v rámci ekologické smlouvy Paramo, a.s. V letošním roce uzavřelo Ministerstvo financí ČR smlouvu o dílo s firmou GHE a.s. Ostrava,“ říká mluvčí Parama Jana Iovlevová. „Realizace sanačních prací se uskuteční v několika etapách. Nejprve dojde ke stabilizaci svahů a okolí staveniště. Následovat bude řízené odtěžení uložených odpadů, které specializovaná pracoviště přepracují na alternativní palivo. Nedílnou součástí zásahu bude i sanace podzemních vod. V současné době se zpracovává dokumentace pro získání stavebního povolení. Sanační zásah má být ukončen do června 2010.“

Paramo podle Jany Iovlevové netíží jen úložiště kyselinových pryskyřic u marketu Lidl, ale i staré ekologické zátěže v samotném areálu pardubického podniku, skládky Zdechovice, Blato, Hlavečník a úložiště Nová Ves. Ty budou řešeny na základě veřejné zakázky Ministerstva financí České republiky.

Přes 1,2 miliardy

„Ke kontaminaci půdy a podzemních vod ropnými látkami docházelo dlouhodobě za 120 let provozu podniku, zejména pak v závěru druhé světové války v důsledku několika náletů. V poválečných letech staré ekologické zátěže vznikly také používáním odpadů k zarovnání nerovností terénu. Od začátku padesátých do konce osmdesátých let dvacátého století probíhalo v souladu s tehdy platnou legislativou ukládání odpadů na úložiště, které splňovaly standardy své doby,“ uvádí mluvčí podniku s tím, že Paramo není organizátorem výběrových řízení na dodavatele projektových a realizačních prací. „Termíny likvidace starých ekologických zátěží tudíž ovlivnit nemůže.“

V případě pardubického Parama hovoří smlouva o likvidaci starých ekologických zátěží o částce přesahující 1,2 miliardy korun.