Ještě krátce před Silvestrem se hejtman Michal Rabas smál a vtipkoval. Zněl energicky jako obyčejně a těšil se, jak po víkendu přivítá prvního krajského občánka roku 2006. V pondělí 2. ledna se ze setkání v porodnici nečekaně omluvil - ze zdravotních důvodů.

"Asi chřipka," mysleli si všichni nezasvěcení, kteří stručnou omluvu z hejtmanství četli. Jenže třetího ledna Michal Rabas vydal prohlášení. Byly to jen tři věty - ale šokovaly - politiky, zaměstnance hejtmanství i tisíce obyvatel kraje, kteří jedenačtyřicetiletého hejtmana znali pouze z novin. "Nastupuji dlouhodobé a náročné léčení," tak zněla nejkratší, ale nejzásadnější část zprávy.

Zákeřná choroba

Z napjatých vyjádření nejbližších hejtmanových kolegů z rady je cítit, že ho čeká boj se zákeřnou a obávanou nemocí. Michal Rabas ale nechtěl, aby se jeho diagnóza stala věcí veřejnou, a tak všichni jeho přání respektují.

Tíseň měl v hlase i Ladislav Effenberk, starosta Holic, člen vedení ČSSD a také velký rival Michala Rabase (ODS) v krajských volbách. Zprávu o hejtmanově nemoci vstřebával teprve pár hodin. "Velmi těžce mě to zsaáhlo. Takový mladý, perspektivní člověk a sportovně založený," nevěří diagnóze Effenberk. "Hlavně ať se vyléčí, jak nejlépe to půjde, a vrátí se mezi nás," přeje si. Na Michala Rabase teď vzpomínají i v Dolním Bezděkově na Chrudimsku, kde prožil část dětství. "Jeho otec se u nás narodil, malý Michal sem jezdil k babičce," říká místostarosta Bezděkova Michal Linhart. Rabasovi už do vesnice dávno nejezdí, ale čtyřicátníci, se kterými hejtman jako dítě sáňkoval, i ti starší si ho pamatují a drží mu palce. Zdraví a sílu nemocnému Rabasovi popřál i profesor Zbyněk Žemlička, který ho před 24 lety učil dějepis na pardubickém gymnáziu.

Nešťastná Achillova pata

Hejtman Michal Rabas si už vloni užil péči lékařů dosyta. Při fotbale si v květnu bolestivě poranil achillovu šlachu a několik týdnů chodil o berlích. Byl moc rád, že je díky lékařům opět v pořádku. Určitě netušil, že se do nemocnice tak brzy vrátí.

Pardubické noviny, leden 2006