V reprezentaci nejste žádným nováčkem, ale premiérově hrajete na mistrovství světa. Co jste prožíval před prvním zápasem?
Musím říct, že trochu nervózní jsem byl. Šlo o první start na šampionátu. Navíc jsem hned dostal šanci hrát v první lajně s Honzou Kovářem a Kubou Voráčkem. Ale samozřejmě jsem si ten zápas užil.

I kvůli gólu, který jste v premiéře vstřelil Kanadě?
To byla spíše taková náhoda, že se ke mně puk se štěstím odrazil a já jsem ho doklepával do prázdné branky. Je fajn dát gól hned v prvním utkání.

V minulém týdnu jste hráli i dva zápasy během dvou dnů. V čem se nejvíce lišily duely s Norskem (1:0 v prodloužení) a se Slovinskem (5:1)?
Norové hráli hodně do obrany, až takový beton. Čekali pořád ve středním pásmu a bránili se. A zároveň měli větší kvalitu než Slovinci, kteří mi přišli zatím jako náš nejslabší soupeř na šampionátu.

Složení jednotlivých útočných formací se zatím dost mění. Jak vnímáte svou pozici mezi českými útočníky?
Konkurence je samozřejmě velká, zvlášť v útoku, protože přijeli naši nejlepší hráči z NHL. Mou pozici tolik neřeším, snažím se hlavně využít každou příležitost, kterou dostanu.

Pokud to jde, snaží se trenéři zachovat vaši spolupráci s Janem Kovářem?
Na některé zápasy nás spolu do lajny dali. Je pravda, že jsem většinou začínal s ním. Trenéři vědí, že jsme spolu už něco odehráli. Na druhou stranu v průběhu utkání sestavou dost míchali, když se tolik nedařilo.

Jak jste využil volný čas mezi zápasy, stihl jste si částečně projít Paříž?
Přijeli sem rodiče i přítelkyně. Byli jsme se podívat na ty hlavní dominanty, jako je Eiffelova věž či Vítězný oblouk. Něco jsme prošli, pro ně to byla spíše taková dovolená. Ve městě to jako v dějišti hokejového mistrovství nevypadalo. Na zápase pak fandili i kamarádi.

Spekulovalo se o diváckém zájmu, především ze strany Francouzů. Jak vnímáte kulisu během zápasů?
Myslím, že hodně to drží právě Češi, kterých přijelo celkem dost. Francouzi zase chodí především na svůj tým, protože na ostatní zápasy je hala celkem prázdná. Nevím, nebyl jsem se podívat na jiná utkání. Podle toho, co jsem četl, se to se zájmem diváků v Německu asi srovnat nedá.

V týmu jsou i další bývalí hráči Pardubic – Tomáš Zohorna a Jan Kolář, který stále čeká na případné zapsání na soupisku. Fungují klubové vazby i na šampionátu?
Když je volno, tak většinou trávíme čas spolu. Jdeme se projít nebo si na pokoji zahrajeme hru na playstationu. Dá se říct, že i na šampionátu tu pardubickou partu držíme.

Začíná poslední týden šampionátu. Je už znát na atmosféře v týmu, že se blíží opravdu rozhodující zápasy?
Mně osobně to přijde pořád stejné, určité napětí tu stále je. Uvidíme, co přijde. Současné naladění je stejné. Každý chce vyhrávat a udělat co nejlepší výsledek.