Rakoviny prsu je stále víc

Česká republika je spolu s Itálií na šestnáctém místě v Evropě a v počtu zemřelých zaujímá spolu s Německem jedenácté místo.

Proč karcinomů prsu tak razantně přibývá, lékaři netuší. „Především v tom hraje roli genetika, věk, pohlaví, ale také rasa. Bělošky jsou ohroženy daleko více. Ženy, které začaly menstruovat před dvanáctým rokem patří do rizikové skupiny. Vliv má samozřejmě alkohol a kouření,“ vypočítává důvody lékař Jiří Pešina.

Přesto je tu jedna pozitivní zpráva. „Na tuto rakovinu umírá čím dál méně žen,“ tvrdí Jindřich Fínek, primář onkologického a radioterapeutického oddělení plzeňské Fakultní nemocnice. Nádory se totiž daří zachytit v raném stadiu.

„V tomto případě má 95 procent žen šanci se uzdravit a vrátit do normálního života bez následků,“ vysvětlil Fínek. Apeluje proto na ženy, aby nejenpravidelně chodily na mamografická vyšetření, ale samy se i vyšetřovaly. „V nádoru o velikosti jednoho centimetru je deset na devátou rakovinných buněk. Metastázy se tvoří při mase buněk v počtu deset na pátou. Uchytí se sice každá miliontá buňka, ale metastázy většinou napadají játra, plíce, žebra, obratle,“ vysvětlil primář. „Nejvíce ohroženy jsou sice ženy mezi 50 a 60 lety, ovšem máme dvacetileté pacientky,“ dodal Fínek.

Nyní je v Česku 18 center komplexní péče. Podle něj si žena musí uvědomit několik zásad. Operace je základ uzdravení, léčebné možnosti se kombinují. „Zhruba dvě třetiny žen nemusí podstoupit odstranění prsu, ale následně musí na ozáření. Když si nechá odstranit celý prs, nemusí na ozařování. Vše ale záleží na výsledcích vyšetření a odborných konzultacích,“ vysvětluje lékař.